Zavřít reklamu

Bill+FernandezModerátoři populárního podcastového pořadu TWiT Mike Elgan a Leo Laporte se rozhodli, že pořídí velké interview s Billem Fernandezem, což je čtvrtý muž, který kdy pracoval v Applu. Zde se Fernandez věnoval hlavně uživatelskému prostředí, které spravoval a vytvářel. Pracoval jak na Apple I, tak i na Apple II, a přispíval k dokončení uživatelského prostředí Mac OS, QuickTime či HyperCard. Billovi se ale přidává ještě jedna, možná ta největší zásluha, která změnila dějiny technologie – byl to totiž on, kdo Stevovi Jobsovi představil Steva Wozniaka.

Fernandez je všehovšudy znám jako zaměstnanec Applu #4. V rozhovoru s Elganem a Laportem v pořadu „Triangulation” se Fernandez rozpovídal o široké škále témat. Dostalo se tak na kontroverzní téma v podobě podezření, že Apple ukradl velké části uživatelského prostředí od Xeroxu, které později aplikoval na svůj Mac. Bill se ale také vyjádřil ke všem filmům o Stevu Jobsovi, stejně jako k tomu, jaké to bylo s ním pracovat. Samozřejmě se také dozvíme kde teď Bill pracuje a co si myslí o momentálním stavu dnes již gigantického Applu. Celý rozhovor trvá hodinu a půl, můžete si ho pustit v okénku pod článkem. My vám přinášíme přepis těch nejzajímavějších částí tohoto fascinujícího rozhovoru.

Je pravda, že jste opravdu Stevu Jobsovi představil Steve Wozniaka? 

Určitě, byli to mí kamarádi, oba je zajímala elektronika, tak jsem si řek, že by bylo zajímavé je spolu seznámit. 

Pracoval jste na Apple I, Apple II, stejně jako na Macintoshi, ke kterému se za chvíli dostaneme. Víme, že jste pomáhal vytvářet jak softwarovou, tak hardwarovou stránku těchto osobních počítačů, což vedlo ke vzniku mnoha ikonických projektů. Můžete nám říct, co přesně jste ale dělal u práce na Apple I a Apple II? 

Abych byl přesný, byl jsem elektronický technik, což jsem dělal asi 15 let. Později jsem se stal elektronickým inženýrem, i přesto, že jsem nikde nezískal titul. Tím jsem se dostal k programování a k vytváření uživatelského prostředí a hlavně k profesionálnímu designu, kterému se věnuji posledních 30 let, jak v Applu, tak i v ostatních společnostech. Když se Jobs spojil s Wozniakem a když se Jobsovo otec rozhodl přeměnit půlku své garáže na první sídlo Applu, já jsem byl tím, kdo sháněl různé komponenty a kdo běhal po různých místech. Neustále jsem něco spravoval, spojoval dohromady. 

1*38bVyTK5Q_iwHyJEkyC8QQ

Vy jste Apple opustil poté, co Apple prodával více méně pouze Apple II. Následovala etapa, kde jste se  věnoval ostatním zajímavým projektům jinde, abyste se do Applu vrátil v roce 1991. Okolo začátků Applu panuje spousta kontroverzí, jedna z nich spočívá v tom, že Apple měl Xeroxu ukrást uživatelské prostředí, které následně použil u osobního počítače Macintosh. Můžete nám jednou pro vždy ujasnit, jak to doopravdy bylo? Jak moc se Apple u své konkurence inspiroval? 

Můžu se k tomu vyjádřit jednou, pochybuji ale, že tím tuto kauzu ukončíme jednou pro vždy. Xerox se vývoji svého prostředí věnoval mnoho let, pracovali na svých nápadech, vytvářeli software a dokončovali produkty, které by byly založené na těchto nápadech. Jedním z těchto nápadů bylo mít na ploše ikonky, složky, okna, stejně jako používání myši k orientaci v tomto prostředí. Skupina lidí od Applu tyto nápady viděla. Poté, alespoň podle toho co jsem já slyšel, si Apple tyto nápady licensoval, ale nevím jestli to je pravda. Co ale vím je, že když s těmito nápady poprvé začali pracovat, museli jsme dát spoustu úsilí do nových kreací a do nových projektů, které byly založené na těchto nápadech. Dám příklad – okna v systému Xeroxu pracovala tak, že je šlo rozdělit pouze na tři části, jedno velké okno přes půlku obrazovky, přičemž ta druhá část byla rozdělená na další dvě části. Pokud jste ale jedno okénko zavřeli, zobrazila by se jen jedna velká prázdná část. Byl to ale Bill Atkinson, který v Applu pracoval od roku 1978 do roku 1990, přišel se softwarem, který Macintoshi umožňoval, aby se okna mohla pohybovat i nad sebou, tudíž by se nemuselo nic zavírat. Jde o stejný princip, na jakém fungují  okna na počítači dnes. On ale absolutně nevěděl, že by to systém od Xeroxu nepodporoval, myslel si to, ale nakonec to nebyla pravda. To je jeden z příkladů, který ukazuje, že jsme samozřejmě byli inspirováni nějakými základy, ty jsme ale vzali a posunuli je mnohem dále, stejně jako jsme je použili k naprosto jiným věcem.

Jak se vám líbil poslední film o Stevu Jobsovi od Aarona Sorkina a ten předchozí v podobě Pirates of Sillicon Valley? 

Abych byl upřímný, neviděl jsem ani jeden. Pirates of Sillicon Valley vyšel, když jsem byl v Japonsku. Ten poslední mi připadá jako rozumná reprezentace malé části kultury Applu v různých časech. Kvůli tomu by mi připadalo zajímavé tento film zhlédnout. Na druhou stranu byl Steve Jobs mým nejlepším přítelem, takže jsem velmi smutný pokaždé, kdy vidím jeho fotografie. Film o Stevovi by mi akorát připomněl, jakého úžasného přítele jsem ztratil. Takový zážitek nepotřebuji.

Nemyslím si ale, že by vám tento film Steva vůbec připomněl. Spíše to byla taková reprezentace toho, jak těžké bylo v Applu pracovat.

Práce v Applu obsahovala mnoho aspektů, mnoho dimenzí, a to hlavně u skupiny, která se věnovala Macintoshi. Do teď mám svetr, na kterém stojí: „90 hodin týdně a miluji to.” 90 hodin jsme určitě pracovali, ale nevím, jestli jsme to milovali. Milovali jsme to, pro co jsme pracovali. Byla to práce z čisté lásky. Ale ta šílená dlouhotrvající práce, která odrovnala spoustu lidí, to nebyla ta nejlepší část.

Jak jste poznal Steva Jobse? Byli jste oba studenti?

Ano, seznámili jsme se na základní škole v Cupertinu, osmá třída, kdy k nám do třídy přišel nový kluk. Ukázalo se, že toho máme spoustu společného – oba jsme byli intelektuální, o všem jsme hodně přemýšleli, nezajímali nás ty klasické dětské záležitosti, nechtěli jsme hrát společenské dětské hry, abychom byli přijati do skupiny. Oba jsme představovali opuštěné ostrovy, kterým nezáleželo na teenagerovských věcech. Takže jsme se seznámili, začali se spolu bavit, to byl začátek našeho přátelství. 

Hodně jsme trávili čas tím, že jsme prostě šli po ulici a bavil se o tématech. O holkách, o smyslu života, o věcech, o filozofii, chtěli jsme to všechno nějak spojit dohromady. Tím jsme strávili neskutečně času. To ale bylo něco, co Steve dělal velmi rád. Na střední škole jsem poté začal chápat, že Steve bude výborným businessmanem.

*Zdroj: 9to5Mac, foto: iconicbook, medium 

Dnes nejčtenější

Další články