Osobní řidič je úžasná věc, pro většinu běžných lidí je však jen těžko dosažitelná. Naštěstí však Google pracuje na řešení, které dokáže usnadnit cestování všem bez ohledu na to, zda sedí na zadním sedadle vlastního Rolls Royce nebo v běžném voze za pár stovek tisíc. Google testuje inteligentní automobily již několik let a od poslední ukázky pro veřejnost urazily vozy stovky tisíc kilometrů, konkrétně se jedná o 700 000 najetých kilometrů, během kterých vozy řídil pouze počítač.
Sám Google přitom uvádí, že je s každým dalším kilometrem stále víc a víc optimistický k dosažení cíle, kterým jsou vozidla, jenž mohou jezdit zcela bez zásahu lidského faktoru. Společnost přiznává, že má ještě hodně problémů k řešení a to včetně učení vozidel řídit v ulicích jednotlivých měst. V současné době to totiž vypadá tak, že inteligentní vozy budou muset mít podle mapových podkladů naprogramované chování pro každou jednu křižovatku a ulici na světě.
V reálném světě totiž musí vůz počítat s neskutečným množstvím situací, které mohou na každém úseku cesty nastat. Programování inteligentních vozidel tedy neprobíhá jen tak, že vůz vybavíme senzory, ale zejména tím, že vozu musíme říct, co má udělat v každé jedné situaci, která může nastat. Automobil tak dokáže automaticky rozpoznat pomocí senzorů vzniklou situaci a následně na ni zareagovat podle předem naprogramovaného chování.
*Zdroj: googleblog.blogspot.cz
Kdyby byly na ulici čistě jen tyto vozy řízené počítačem, tak už je to reálné a technicky možné i dnes. Největší problém je ten, že auto řízené počítačem je součástí provozu, kde ostatní auta jsou řízena lidmi – tedy nepředvídatelné chování okolních aut. Muselo by se to nařídit plošně a automobilky by musely přestat vyrábět auta s ručním řízení a současná auta s volanty sešrotovat. Pak by to fungovalo. Automobilová doprava by byla opět bezpečná s minimem nehod.
Nebo by pro začátek stačilo mít automatické řízení jen pro dálnice. Jakmile by auto vjelo na dálnici, došlo by k deaktivaci ručního řízení a převzal by to počítač. Jezdím často Zürich a docela bych uvítal, kdybych mohl většinu cesty třeba koukat na film, číst si nebo spát a řízení bych převzal do ruky až na sjezdu z dálnice. To by byla paráda.