Zavřít reklamu

Na stolek z mahagonového dřeva ukládáte klíček, na kterém se hrdě třpytí znak Bentley. Pomalu usedáte do svého sofa s pocitem dobře odvedené práce po podpisu výhodné smlouvy. Z nohou lehkým pohybem sundáváte nové Prady a pozorujete šev na francouzských punčoškách vaší ženy, která připojuje iPhone do SoundToweru, aby mohla jít do ložnice zapálit svíčky, které dotvoří dokonalou atmosféru dnešního dne.

Zdá se vám to až moc dokonalé? Nám taky, ovšem přesně tak se SoundTower tváří. Jakmile jej vybalíte, dostanete pocit luxusu, pocit výjimečnosti a dokonalosti, kterou si zaslouží nejen váš iPhone, ale zejména vy osobně. Vše má však dvě strany mince a ani SoundTower není výjimkou. Pojďme se podívat na dockovací věž pro iPhone, iPod nebo iPad. Sami uvidíte, kolik luxusu nakonec dopřeje.

Philips SoundTower není jen dockovací věž pro iOS zařízení, díky USB 2.0 dokáže přehrávat hudbu přímo z Flash disku nebo například externího disku. Samozřejmostí je 3,5mm jack konektor, díky kterému můžete přehrávat zvuk z libovolného hudebního zdroje. Aby toho nebylo málo, ukrývá ve svém těle SoundTower také CD mechaniku, která zvládá kromě hudebních CD přehrávat i soubory MP3. Jedná se tedy skutečně o přístroj, který dokážete využít nejen pro iPhone, ale pro celou vaši hudební sbírku. Během párty pak není problém připojit zvukový zdroj jakéhokoli z vašich kamarádů a poslechnout si, co má zrovna ve svém telefonu nebo na Flashce. Pokud by to však ještě stále bylo málo, není problém využít také integrované rádio s pamětí až na dvacet stanic a v dnešní době již zcela samozřejmou funkcí RDS.

Poté co se ze všech úhlů pokocháte dokonalým vzhledem SoundToweru, vezmete do ruky dálkový ovladač a nastane první zklamání. Proboha, vždyť já tak neskutečně miluju oválné ovladače, které Philips dodává k téměř všem svým novým produktům. Upřímně bych se rád šel zeptat konkrétního člověka, který je zodpovědný za to, že zrovna designový skvost Sound Tower dostal místo oválného ovladače tuhle plastovou hrůzu. To přece není luxus, se kterým jsem začínal psát úvod naší recenze. Ovladač samozřejmě splňuje všechny funkce, které požadujete a tlačítka se mačkají v celku pohodlně, ovšem zdaleka nevypadá tak luxusně jako Sound Tower. Kromě dálkového ovládání lze veškeré funkce ovládat také pomocí podsvícených tlačítek na samotné věži, které lze ovládat dotykem. Podsvícená dotyková tlačítka, to je přesně to, co od Sound Tower chceme, přesně ten pocit luxusu. V momentě kdy je stisknete je vám úplně jedno, že budete dalších pět minut leštit povrch věže, ze které by odebral otisk prstu nejen Grissom z kriminálky L.A., ale každý prvňák s příručkou malého sviště.

Pokud si myslíte, že jsem v předchozím odstavci záměrně přeháněl, bohužel se pletete. Vrchní část z průhledného plastu, pod kterým se nachází černý plast, totiž přímo přitahuje prach a otisky prstů. Díky vydařené barvě je na věži navíc viditelné opravdu každé smítko prachu, což však zřejmě bude trápit víc manželku než vás. Samotná věž totiž skutečně působí výjimečným dojmem a sklidí pochvalu v každé hale vašeho domu stejně tak, jako v pracovně nebo kanceláři. Pozornost si vyžaduje nejen kvůli svému opravdu povedenému designu, ale zejména kvůli rozměrům a hmotnosti. Na zem totiž postavíte 14,5Kg vážící sloup s výškou 978mm a průměrem 350mm. Rozhodně se však nejedná o produkt vhodný do dětského pokoje. Pro to aby vynikl a dokázal navíc nabídnout alespoň nějaký zvukový zážitek totiž potřebuje dostatek prostoru a při jeho koupi si musíte být jisti, že mu prostor dokážete nabídnout. Opravdu nemá cenu pořizovat si SoundTower do stísněných prostor, nevypadá tam za prvé dobře a za druhé ani nehraje tak, jak ve skutečnosti umí.

Co se týká zvuku, pracuje SoundTower stejně jako monolitické domácí kina od Philipsu, které mají reproduktory umístěny tak, aby z nich zvuk vycházel pod úhlem, který jej od stěny odrazí přímo do vašich uší a dopřeje tak plnohodnotný Stereo zážitek, stejně jako kdybyste měli dva nezávislé reproduktory. Z tohoto důvodu je tedy velmi důležité dbát na správné umístění věže. Ta totiž není určena k poslechu z půl metru, ale musí být umístěna dostatečně daleko na to, abyste poslouchali až zvuk, který se odrazí od stěn v místnosti. V opačném případě v podstatě posloucháte mono zvuk.

Toto má Philips již poměrně vymakané a tak v případě, že neumístíte věž zcela špatně, neuslyší téměř žádný rozdíl mezi poslechem ze SoundToweru a poslechem ze dvou samostatných reproduktorů. Tedy neslyšeli byste rozdíl, kdyby Philips Sound Tower nenabízel režim reproduktorů 3.1, který kromě levého a pravého reproduktoru nabízí také přední reproduktor a subwofer. Chápu, že je dobré nabídnout posluchači co nejvíce reproduktorů, ovšem to snad spíše u domácího kina. Pro poslech hudby, ke kterému je Sound Tower určen totiž ještě nikdy nikdo nevymyslel a do doby než nám naroste třetí ucho pravděpodobně ani nevymyslí lepší systém než 2.1. Přínos třetího reproduktoru tedy osobně příliš nechápu, tedy až do chvíle, dokud nezapnete funkci LivingSound, která vás opravdu obklopí zvukem.

Osobně mám však pocit, že Philips na elektronické vylepšení zvuku spoléhá mnohem víc než na vlastní hardware. Celá věž zní tak nějak až moc uměle. Nemohu si stěžovat na výšky, středy a jejich poměry. Nemohu si stěžovat ani na basy, jejichž hlasitost si navíc můžete upravit. Dokonce mi ani nepřijde, že by zvuku něco chybělo, ale zdá se mi, že toho naopak nabízí až příliš. Zvuk je od prvního stlačení tlačítka Play poměrně umělý, což je způsobeno elektronickým vylepšením, které se snaží nahradit hardwarové nedostatky. Dlouhou dobu jsem přemýšlel jak zvuk ze Sound Tower vlastně popsat a až nyní mě to po několika dnech napadlo. Bohužel mě to napadlo ve chvíli, kdy jsem záměrně zkusil použít Sound tower jako reproduktor k filmu. Najednou mi totiž zvuk seděl mnohem víc a já měl pocit, že filmové zvuky dokáže reprodukovat věž mnohém lépe, než hudbu. Zabarvení a umělé vylepšení zvuku je skutečně mnohem vhodnější pro použití v domácím kině, na kterém si budete pouštět nejnovější filmové hity s digitálním zvukem, než na poslech hudby. Moderní hudba zní ještě poměrně slušně, ovšem jakmile sáhnete ve vaší audiotéce o dvacet let zpátky, tvrdě narazíte na nekompromisní střet nástrojů vašich oblíbených hudebníků a elektronických vychytávek Philips Sound Tower.

Ve výsledku mám pocit, že Philips opravdu udělal krok vedle a Sound Tower je spíše jen pěkný kus nábytku, než věc, na které si budete chtít poslouchat hudbu. Víte ono by šlo vše tak nějak přehlídnout, ovšem proč bych to měl dělat, když se od začátku tváří Sound Tower jako ten nejskvostnější kousek vaší domácnosti. Proč bych měl přehlížet zvuk, když za poloviční cenu dokázal samotný Philips u Fidelio DS9 předvést, co skutečně dokáže udělat se zvukem. Kompletní recenzi Fidelio DS9 si můžete přečíst zde. Za cenu Sound Tower lze pořídit zvukově kvalitnější produkty. Příkladem mohu uvést, že se za stejnou cenu dostanete například k Bowers & Wilkins Zeppelin Air. Věž sice vypadá moc pěkně a stane se majestátní součástí vaší domácnosti nebo kanceláře, která neunikne pohledu nejednoho návštěvníka, ovšem v momentě kdy si na ni bude chtít něco pustit, raději řekněte, že vypli proud. Možná až moc přeháním, ale opravdu mě osobně zvuk neuchvátil a za cenu okolo 11 000Kč jsem čekal něco trošku jiného. Doporučuji však, ať si zvuk poslechnete nejprve sami a až následně zhodnotíte, zda investujete do Sound Tower nebo nikoli.

Na konec mi tak přijde, že vlastně dojdete domů a hodíte klíček od auta na stolek z Ikei a sundáte si z nohou Nike. Při tom všem řeknete přítelkyni v mikině a teplákách, ať zapne SoundTower a poslechnete si nějakou tu hudbu. To je však velká škoda, kdyby Philips zapracoval na detailech, mohl být krásný sen z úvodu skutečností.

Dnes nejčtenější

Další články