Píše se listopad 2007 a německé studio Crytek vydává hru, která navždy změnila vnímání toho, jak může vypadat počítačová grafika. První Crysis nebyl jen další výbornou střílečkou s otevřeným světem, ale technologický milník a zkouška počítačového hardwaru, ze které se zrodil jeden z nejslavnějších herních memů vůbec.
Technologický zázrak na ostrově Lingshan
Když hráči poprvé oblékli speciální nanoobleky a seskočili na tropický ostrov ovládaný severokorejskou armádou (a později mimozemšťany), čekal na ně šok. CryEngine 2 nabídl do té doby nevídanou úroveň detailů. Crysis přinesl plně dynamické nasvícení, realistické mraky, střídání dne a noci a především fyzikální model, který umožňoval zničit téměř vše.
Střelbou ze samopalu šlo kácet palmy, granáty rozmetaly dřevěné chatrče na třísky a každý předmět v džungli měl svou váhu a fyziku. Ve spojení s možnostmi nanoobleku (maximální síla, rychlost, neviditelnost a štít) šlo o sandboxový zážitek, který v mnoha ohledech nebyl překonán ani o celou dekádu později.
„Rozjede to Crysis?“
S nekompromisní grafikou ovšem přišly i nekompromisní hardwarové nároky. V době vydání prakticky neexistoval počítač, který by dokázal hru plynule rozběhnout na maximální detaily ve vysokém rozlišení. I tehdejší absolutní vládce grafických karet, legendární Nvidia GeForce 8800 GTX, se při plných detailech nepříjemně zadýchával a padal k hranici 20 snímků za vteřinu.
Tyto hardwarové nároky daly vzniknout legendární otázce: „Ale rozjede to Crysis?“ (But can it run Crysis?). Tento dotaz se stal na roky standardním vtipem pod každým oznámením nového superpočítače nebo grafické karty.. Hra se na velmi dlouhou dobu stala standardním benchmarkem, na kterém hardwaroví recenzenti po celém světě testovali výkon nových komponent. Hra se stala naprostou legendou, která baví i dnes. Hráli jste Crysis nebo nějaký pozdější díl?
Hrál jsem jedničku i dvojku a je pravda, že tato hra byla grafický skvost.