Příští generace mobilních sítí má přinést mnohem víc než rychlejší stahování a nižší odezvu. Technologie připravované pro 6G počítají s tím, že mobilní síť nebude své okolí pouze pokrývat signálem, ale dokáže jej také vnímat. Výzkumníci přitom otevřeně upozorňují, že v některých případech může jít až o rozpoznávání pohybu člověka, jeho dýchání nebo údajů souvisejících se srdečním tepem.
Na první pohled to zní jako technologie ze sci-fi filmu. Ve skutečnosti jde o jednu z oblastí, na kterých se v souvislosti s budoucími sítěmi 6G intenzivně pracuje. Označuje se jako Integrated Sensing and Communication neboli ISAC a její princip je poměrně jednoduchý: rádiové signály nemají sloužit pouze k přenosu dat, ale současně také ke snímání okolního prostředí. Jinými slovy, část infrastruktury mobilní sítě může fungovat podobně jako radar. Z odrazů rádiových vln lze získávat informace o poloze, pohybu nebo vlastnostech objektů nacházejících se v prostoru. Právě tento druh snímání je považován za jednu z důležitých součástí budoucích komunikačních sítí.
Mobilní síť může získat úplně nový „smysl“
Dnešní mobilní síť si většina lidí představí především jako neviditelnou infrastrukturu, která propojuje telefon se základnovou stanicí. U 6G se tato role může výrazně rozšířit. ISAC má umožnit využít stejné rádiové prostředky současně ke komunikaci i ke snímání. Síť tak nebude nutně potřebovat samostatnou radarovou infrastrukturu, protože část této funkce mohou převzít prvky používané už pro samotnou bezdrátovou komunikaci.
Možné využití je obrovské. Technologie může pomáhat autonomním automobilům, robotům, průmyslovým systémům nebo chytrým městům. Dokáže například zaznamenat pohyb objektu, sledovat situaci v určitém prostoru nebo pomoci při navigaci tam, kde běžné kamerové systémy nejsou ideálním řešením. Jenže právě stejná vlastnost, která z ISAC dělá mimořádně zajímavou technologii, zároveň vyvolává otázky týkající se soukromí.
Výzkumníci mluví i o dechu a srdečním tepu
Nová studie zaměřená přímo na ochranu soukromí u 6G rozděluje data, která může ISAC získávat nebo z nich odvozovat, do několika úrovní. Vedle informací o poloze a okolním prostředí sem patří také behaviorální údaje, například pohyb či rozpoznání aktivity člověka. Nejcitlivější kategorií jsou ale fyziologické informace. V pokročilých případech mohou rádiové systémy podle výzkumníků umožnit získávání údajů souvisejících s frekvencí dýchání nebo srdečním tepem.
Neznamená to, že každá budoucí 6G anténa automaticky změří tep každému člověku, který kolem ní projde. Jde o schopnosti, které výzkum u technologií podobného typu řeší a které budou záviset na konkrétním hardwaru, frekvencích, algoritmech, vzdálenosti i způsobu nasazení. Právě tato hranice je důležitá. 6G zatím není hotový standard běžně nasazený u operátorů a řada jeho schopností se stále vyvíjí. Potenciál rádiového snímání je ale natolik významný, že se problémem začínají zabývat bezpečnostní experti ještě před masovým rozšířením technologie.
Člověk přitom nemusí mít žádné zařízení
Jedna z nejcitlivějších otázek se týká lidí, kteří se snímáním vůbec nemusí aktivně souhlasit. U klasického smartphonu lze alespoň do určité míry kontrolovat oprávnění aplikací nebo vypnout některé senzory. Prostorové snímání pomocí rádiových vln je však odlišné. Informace mohou vznikat analýzou toho, jak se signál šíří prostředím a jak se od objektů a lidí odráží.
Výzkumníci proto upozorňují mimo jiné na problém takzvaných bystanders, tedy lidí nacházejících se v dosahu systému, kteří vůbec nemusí být jeho uživateli. Vedle samotného souhlasu se řeší také transparentnost, vlastnictví získaných dat nebo jejich případné využití k profilování. To je zásadní rozdíl proti běžnému sledování prostřednictvím telefonu. Člověk totiž teoreticky nemusí být zdrojem signálu v klasickém slova smyslu. Sám se může stát objektem, od kterého se rádiové vlny odrážejí.
6G jako obrovský radar? Tak jednoduché to není
Při popisu nové technologie se snadno sklouzne k představě, že operátor získá jakýsi rentgenový pohled na všechny obyvatele města. Současný stav vývoje něco takového tvrdit neumožňuje. Schopnosti ISAC budou záviset na konkrétní architektuře sítě, použitých frekvencích, rozmístění vysílačů, kvalitě odraženého signálu a především na algoritmech, které budou data zpracovávat.
Výzkum však jasně ukazuje, že mobilní sítě směřují k modelu, ve kterém může být rádiová infrastruktura zároveň komunikačním i senzorickým systémem. Samsung například letos popsal 6G ISAC jako způsob, jak z existující komunikační infrastruktury vytvořit distribuovanou vrstvu schopnou snímat okolní prostředí. A technologie není pouze vzdáleným laboratorním konceptem. Vodafone a Tiami Networks už testovaly principy ISAC na infrastruktuře 5G a v rámci experimentu dokázaly detekovat objekty i osoby, které samy nebyly připojenými zařízeními.
Ochrana soukromí se začíná řešit už nyní
Dobrou zprávou je, že problém není přehlížen. Evropský telekomunikační standardizační institut ETSI zveřejnil v roce 2026 zprávu věnovanou bezpečnosti, soukromí a udržitelnosti ISAC. Dokument upozorňuje například na neoprávněné snímání, ochranu dat, soukromí lidí nebo bezpečné zpracování informací získaných pomocí senzorických funkcí sítě. Celkem ETSI identifikoval 19 důležitých oblastí, přičemž 15 z nich se týká bezpečnosti a ochrany soukromí. Vývojáři a výzkumníci proto pracují na metodách, které mají ochranu soukromí zabudovat přímo do technologie. Ve hře jsou mechanismy pro řízení přístupu k datům, získávání souhlasu, omezení přesnosti některých druhů snímání nebo zpracování informací způsobem, který znemožní jednoduše identifikovat konkrétní osobu. Výzkum bezpečnosti ISAC řeší také ochranu přímo na úrovni rádiového signálu. Mezi zkoumané metody patří například umělý šum nebo další postupy, které mají zabránit neoprávněnému získávání citlivých informací.
6G se očekává kolem roku 2030
Do masového nástupu nové generace mobilních sítí stále zbývá několik let. 6G se obecně spojuje s obdobím kolem roku 2030 a výsledná podoba technologie se ještě může výrazně změnit. Už dnes je ale zřejmé, že tentokrát nepůjde pouze o další číslo na displeji telefonu a vyšší rychlost internetu. Pokud se současné plány naplní, mobilní síť budoucnosti bude schopná nejen komunikovat se smartphony, automobily, roboty a další elektronikou, ale také mnohem detailněji vnímat fyzické prostředí, ve kterém se tato zařízení nacházejí.
A právě zde bude pravděpodobně probíhat jeden z největších sporů kolem 6G. Stejná technologie totiž může na jedné straně pomáhat při dopravních nehodách, sledovat nebezpečné situace, chránit pracovníky nebo bezkontaktně kontrolovat zdravotní stav člověka. Na straně druhé může vytvořit možnosti sledování, které dnešní mobilní sítě jednoduše nemají. Otázkou proto nebude pouze to, co 6G technicky dokáže. Mnohem důležitější může být, komu dovolíme tyto schopnosti používat, za jakých podmínek a jakou kontrolu nad nimi bude mít samotný člověk.
