Medal of Honor patřil mezi průkopnické série válečných her, které definovaly zážitek z druhé světové války pro miliony hráčů. V době své největší slávy byl konkurencí pro Call of Duty a Battlefield. Dnes je však série v útlumu a poslední díl vyšel v roce 2020 ve VR podobě. Přitom má za sebou bohatou historii plnou ikonických momentů a vývoje, který odrážel měnící se trendy herního průmyslu.
Medal of Honor (1999)
První díl vyšel exkluzivně na PlayStation v roce 1999. Hráč se vžil do role poručíka Jima Pattersona, agenta OSS, který provádí tajné mise v okupované Evropě. Hra vynikala realistickým ztvárněním války a soundtrackem od Michaela Giacchina. Na svou dobu šlo o překvapivě zralý pohled na válku, což bylo podtrženo i historickým kontextem misí.
Medal of Honor: Underground (2000)
Druhý díl postavil hráče do role Manon Batiste, členky francouzského odboje, která se přidává k OSS. Hra nabídla nové prostředí, jako např. severní Afriku, a hlubší příběh o odporu proti nacistům. Byla oceňována za silnou ženskou protagonistku a rozšíření série mimo typické vojenské operace.
Medal of Honor: Allied Assault (2002)
Tento díl přešel na PC a stal se legendou. S památnou misí vylodění v Normandii se zapsal do dějin her. Hráč se opět ocitá v roli agenta OSS, ale mise jsou pestřejší a rozsáhlejší. Allied Assault nastavil nový standard pro válečné střílečky a stál u zrodu kariér mnoha vývojářů, kteří později vytvořili sérii Call of Duty.
Medal of Honor: Frontline (2002)
Původně určený pro konzole, Frontline představil vylepšenou grafiku a ikonický soundtrack. Hráč v roli Jimmyho Pattersona znovu prožívá slavné bitvy v západní Evropě. Mise jako Arnhem Knights nebo invaze v Normandii byly zpracovány s důrazem na filmovou prezentaci.
Medal of Honor: Rising Sun (2003)
Rising Sun se přesunul na pacifické bojiště, kde hráč bojoval proti Japoncům po útoku na Pearl Harbor. Hra se snažila nabídnout nový úhel pohledu na válku, ale trpěla technickými problémy a méně propracovaným příběhem. Přesto zůstala populární díky multiplayeru a kooperaci.
Medal of Honor: Pacific Assault (2004)
Tento PC díl se rovněž věnoval pacifickému bojišti, ale s větší vážností. Hrál jste za vojáka Tomma Conlina, který procházel krvavými bitvami, jako byla Guadalcanal. Hra nabídla vylepšenou AI a realistické zranění, ale byla náročná na hardware.
Medal of Honor: European Assault (2005)
V tomto díle hráč ovládal Williama Holta, člena nově vytvořeného Office of Strategic Services. Mise se odehrávaly v Evropě a hra kladla větší důraz na nelineární průběh misí. Nový systém „adrenalinu“ přinesl taktickou hloubku, ale hra nedosáhla věhlasu Allied Assault.
Medal of Honor: Airborne (2007)
Airborne přinesl zajímavý koncept. Každou misi začínáte seskokem padákem a můžete si zvolit vlastní přístup. Technicky vyspělý titul běžel na Unreal Engine 3 a vynikal level designem. Přesto mu chyběl silnější příběh a nedokázal zastínit rostoucí popularitu Call of Duty.
Medal of Honor (2010)
Reboot série se odehrál v moderním Afghánistánu. Hráč se vžívá do role Tier 1 operátorů během současných vojenských operací. Hra chtěla konkurovat Modern Warfare, ale kritika směřovala na krátkou kampaň a nepříliš inovativní multiplayer.
Medal of Honor: Warfighter (2012)
Pokračování moderní linie se zaměřilo na osobní příběhy vojáků. Přestože hra stavěla na realistickém zpracování a Frostbite 2 enginu, byla přijata velmi chladně. Technické chyby, průměrný příběh a silná konkurence způsobily komerční i kritické selhání.
Medal of Honor: Above and Beyond (2020)
Poslední pokus oživit sérii přišel ve formě VR titulu pro Oculus Rift. Hráč opět hraje za člena OSS během druhé světové války. Hra nabídla filmový režim, interaktivní prostředí a rozsáhlé mise, ale kvůli hardwarovým nárokům a absenci klasického zážitku se do širšího povědomí nedostala.
Jako mě se líbil MoH 2010 víc, než dobový CoD.
Rád se k němu zase vrátím.
To je jednoduchý, EA dlabalo na komunitu a pro zřejmě nejúspěšnější díl série, MOH:AA, vydalo jediný opravný patch. Hra žila víc díky práci komunity, než díky práci EA. Je to škoda, protože po Allied Assault a dvou návazných datadiscích to šlo už jen víc a víc do kopru.
To je jednoduchý, EA dlabalo na komunitu a pro zřejmě nejúspěšnější díl série, MOH:AA, vydalo jediný opravný patch a hra žika víc díky práci komunity, než díky práci EA. Je to škoda, protože po Allied Assault a dvou návazných datadiscích to šlo už jen víc a víc do kopru.