Zavřít reklamu

Konec letošního roku se nezadržitelně blíží, což znamená jediné – nastává nejideálnější čas na různé rekapitulace a shrnutí uplynulých měsíců. O jedno takové shrnutí jsme se postarali i my v redakci Letem světem Applem v následujících řádcích. Každý z redakce v nich totiž prozradil své dojmy a postřehy z jablečného světa roku 2022 z hlediska software. Pojďte se tedy podívat, jak uplynulý rok hodnotí na jeho samém konci tým Letem světem Applem. 

Jirka

Přestože nejsem vyloženě příznivcem každoročního představování nových operačních systémů, musím říci, že mě letošními kousky Apple vcelku potěšil. Například takový iOS 16 mě díky svému Lock Screenu vyloženě baví a celkově mi přijde, že z iPhonu rázem udělal telefon, který mě zase po letech nudy začíná vcelku bavit. K zahození ale není třeba ani upravený watchOS, který se jednak díky vyjížděcím notifikacím více podobá mobilním systémům, a jednak nabízí konečně plnohodnotný úsporný režim, takže si člověk konečně dokáže nastavit hodinky tak, aby stále plnily své chytré funkce, ale zároveň měly lepší výdrž. Špatně na tom není ani iPadOS či macOS, byť na tvOS se mohl Apple rozhodně zaměřit mnohem víc. Co mě však v souvislosti se softwary letos skutečně mrzí, pak je to fakt, že se Apple nepoučil ze své minulosti a opět přidává novinky nikoliv naráz, ale spíš tak, jak se mu zrovna daří dokončit. Na něco jsme tedy museli čekat do iOS 16.1, na něco do iOS 16.2 a už nyní je jasné, že něco dorazí ještě později. A když už jsme u kritiky, zapomenout nesmím na Stage Manager, který jsem na Macu a iPadu zkusil jen proto, abych si ověřil, že se jedná o brak, který je kritizován zcela po právu, a poté jej s klidným srdcem zavřel. Ale chápu, ne každému se zkrátka novinkami trefíte do chuti. V souvislosti se systémy se však tak nějak nedokážu ubránit pocitu, že byly letos daleko více „poruchové“ nebo chcete-li plné nejrůznějších chyb, než tomu bylo v předešlých letech. Přitom si pamatuji, jako kdyby to bylo včera, když se začaly po internetu objevovat zprávy o tom, že má Apple v plánu zcela změnit přístup k vývoji právě kvůli tomu, aby chybovost snížil. Realita je ale evidentně jinde. Kdybych tedy měl letošek pohledem jablečného softwaru zhodnotit, použil bych ikonickou frázi ze seriálu Černobyl z dílny HBO, tedy „Not great, not terrible“. Protože přesně takové to letos na můj vkus bylo.

Roman

Musím říct, že se mi některé věci letos skutečně libily a tou nejzásadnější je samozřejmě iOS 16. Ten sice nepřinesl nic zcela revolučního, ale těch pár drobností, kterých jsme se dočkaly, jsem si oblíbil a Widgety v kombinaci s iPhone 14 Pro a Always-On jsou zkártka perfektní vychytávka, která mě prostě baví. Stejně tak možnost rychle si změnit lock-screen a tak dále. iOS tedy patří palec nahoru. Na druhou stranu takový MacOS už pár let nechápu. Apple přidává rok co rok do systému něco, o čem jsme nikdy v životě nečetl, že by někomu chybělo a nebo, že by to chtěl změnit. Přesto se dočkáme například přepracovaného rozhraní nastavení systému, i když vlastně nikdo neví proč. Co mě trošku mrzí je fakt, že jsme se už řadu let nedočkali něčeho opravdu zajímavého, v podobě nové verze Pages, Numbers a Keynote, respektive starého dobrého balíčku iWork. Osobně jsme měl rádi i iLife balíček a ten už tu s námi není opravdu dlouho a vím dobře, že se jej nikdy nedočkáme, protože jej Apple zkrátka ukončil. Přesto mi chybí nějaký ten zcela nový software, který by usnadnil práci nebo jen potěšil.

Adam

To hlavní na poli softwaru s ohledem na produkci Applu je samozřejmě iOS 16 a macOS Ventura. V mém případě se rozhodně nestává, že v momentě, kdy nový operační systém vyjde, jej okamžitě instaluji. Vyjma zahlcených serverů se totiž často stane, že je v systému přítomna i nějaká ta chybka, a tak vyčkávám a sleduji situaci. Letos v září jsem se ale na svou strategii vykašlal. Když Apple vydal iOS 16 v 19. hodin našeho času, tak ve 20:30 už jsem zkoušel jeho novinky. Proč? Protože jen taková blbost, jakou je personalizace zamčené obrazovky, je prostě lákavá. Po všech těch letech, kdy jsme si ji mohli upravovat jen minimálně a vlastně jen s ohledem na tapetu, je toto oživení skutečně vítané. Že to vzbudilo patřičný ohlas ostatně potvrdil i Samsung, který tuto možnost okopíroval do svého One UI 5.0 jedoucím nad Androidem 13 v poměru 1:1. Na druhou stranu musím uznat, že Applu se zrovna nepovedl Always On u iPhonů 14 Pro. Také proto jej poté s iOS 16.2 mírně pozměnil, a samozřejmě zase Apple zde kopíruje on od Samsungu, takže si společnosti nemají moc co vyčítat. Když se pak ještě pozastavím nad macOS Ventura, tak mi přijde, že s každou novou aktualizací se toho děje méně a méně. Stage Manager jednoznačně zklamal, nové Nastavení je nepřehledné a zmatečné. Novinky prakticky neocením žádné, takže kdybych zůstal na předchozí generaci, vlastně bych to ani nevěděl. Není ale právě to úspěch aktualizace systému? Těžko říci.

Vratislav

Mou největší pozornost si každoročně získává operační systém macOS. S Macem pracuji skoro pořád, zatímco telefon stojí spíše v pozadí. Právě proto jsem vždy nejvíce zvědavý hlavně na novinky, které přinese nová verze operačního systému pro jablečné počítače. Přestože samotné představení při příležitosti vývojářské konference WWDC 2022 vypadalo poměrně zajímavě, ve finále už tak šťastný nejsem. Ani po měsících používání se nedokážu přenést přes změnu samotného nastavení. Apple z poměrně šikovně a tradičně zpracovaných Předvoleb systému udělal Nastavení systému, které silně připomíná mobilní systém iOS. Můj zásadní problém spočívá v tom, že se v něm stále nedokážu vyznat. Neustále hledám věci, které bych ve starší verzi vyřešil během dvou kliknutí. Na co jsem se ale naopak těšil, byla funkce pro využití iPhonu jakožto webkamery skrze Kontinuitu. Jakmile byl ale systém uvolněn pro veřejnost, přišla srážka s realitou – jelikož používám už 5 let starý iPhone X, tak máme jednoduše smůlu. Co naopak musím ocenit, je příchod grafického API Metal 3 s funkcí pro upscaling obrazu MetalFX. Jedná se o první krůček vstříc gamingu na Macích, což následně potvrdil příchod plně optimalizovaného AAA titulu Resident Evil Village. Co se pak týče dalších systémů, v případě iOS oceňuji možnou personalizaci zamknuté obrazovky, kterou mi od té doby zdobí praktické widgety.

Jan

Hodnotit softwarové aktualizace je pro mě každoročně tím nejtvrdším oříškem, neboť opravdu málokdy se stává, že mě něco výrazně zaujme. V letošním roce mi ve velkém udělal radost iOS 16, který mi konečně umožnil více upravovat zamykací obrazovku, a to včetně přidání widgetů. Často používám také ořez postav z fotografií. Sympatická je dle mého názoru také možnost do určitého momentu smazat odeslanou zprávu v iMessage. Největší změny jsou ale v mých očích na poli watchOS 9. Nedá se říct, že by to byl zcela jiný systém, ovšem oproti letům předchozím jsme se mohli letos dočkat opravdu velkého množství novinek. Pěkný pohled je na změnu designu oznamování notifikací, kdy zpráva vyjede z horní poloviny obrazovky. Největší krok kupředu ale nastal u aplikace Cvičení, kde nyní vidíte daleko více informací, včetně třeba zón srdečního tepu. Apple během WWDC kladl uživatelům na mysl, že změny konzultoval s profesionály, což dle mě celkem znát. Krokem kupředu je také možnost nastavování automatického přepínání aktivit. Kdo tedy občas zkouší vícefázové tréninky, může se díky této novince soustředit pouze na svůj výkon.

Amaya

Letošní jablečný softwarový rok mě opravdu velmi mile překvapil. U žádné z nově představených verzí operačních systémů od Applu sice nedošlo k zavedení vyloženě zásadních, revolučních novinek, zároveň mě ale téměř každý z nich upřímně potěšil. U iOS 16 se jednalo o bohatší možnosti přizpůsobení uzamknuté obrazovky spolu se zavedením widgetů, užívám si také nové možnosti práce s fotografiemi v nativních Fotkách, Živé aktivity nebo funkce v Mailu a Zprávách, které byly u řady komunikačních aplikací třetích stran již řadu let samozřejmostí, v nativních Apple aplikacích jsme na ně ale až dosud marně čekali. Ve watchOS 9 u mě největší nadšení vyvolaly nové funkce v nativním Cvičení, zejména možnost nastavení zón srdečního tepu nebo rozšířené možnosti „poskládání“ a personalizace tréninku. Naopak co se týče operačního systému macOS Ventura, musela jsem dlouho marně přemýšlet nad tím, která z novinek mě vyloženě potěšila. Bohužel se přidám k těm, kteří svou kritiku budou adresovat zejména funkci s názvem Stage Manager. Samozřejmě nikdo nikoho nenutí tuto funkci používat, jen je zkrátka škoda, že je tak nedotažená. Apple při jejím představování sice uvedl, že by měla zvýšit produktivitu na Macu a zefektivnit práci, nejen já bych ale Stage Manager spíše okomentovala slovy klasika:„Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré.“

Pavel

Vzhledem k tomu, že operační systémy od Applu využívám naplno každý den, a to již po dobu několika dlouhých let, tak se mě prakticky každá změna a aktualizace nějakým způsobem dotkne. Zatímco v minulých letech jsem mnohdy Apple za nové systémy kritizoval, tak letos je tomu přesně naopak – samozřejmě se ale najdou nějaké nepochopitelné kiksy. Největší radost mi letos po dlouhé době udělal iOS 16, který přišel hlavně s přepracovanou zamknutou obrazovkou, kromě toho se mi v něm ale nesmírně líbí spíše ty menší změny, o kterých se tolik nemluví. Nový iOS 16, společně s ostatními novými systémy, nebyl navíc bůhvíjak chybový a dal se používat od první beta verze. Opravdu skokových vylepšení se dočkal také iPadOS 16, díky kterému jsme se dostali zase o kus blíže k tomu, aby iPady bylo možné používat podobně jako počítače. Zde se o to zasloužil hlavně Stage Manager a podpora jeho zobrazení na externích monitorech. Malé vrásky na čele mi pak udělal macOS Ventura, který taktéž přišel s funkcí Stage Manager – ta zde ale dle mého názoru nemá co dělat a využije ji minimum uživatelů. Za dobu několikaměsíčního testování jsem si pak nezvykl ani na přepracované nastavení systému, kterému nepřijdu na chuť nejspíše nikdy. Letošní jablečný rok z hlediska softwaru byl tedy letos dle mého názoru velmi zajímavý a pozitivní a přál bych si více podobných v budoucnu.

Související články

Dnes nejčtenější

.