Zavřít reklamu

Jeden člen naší redakce je zcela nevidomý. A právě on si koupil Apple pencil. Proč? Co s ním zažívá? A jak moc šílené to je? Tohle si opravdu jinde nepřečtete.

O tužce Apple Pencil slyšel určitě už každý fanoušek jablečné společnosti. Už proto, že je teď, spolu s novým iPadem, středem nejnovější vlny Apple reklam. Co nejšílenějšího by vás v souvislosti s pencilem napadlo? Pokud jste si odpověděli, že nevidomí, jak se ho snaží používat na kreslení, pak je tenhle můj článek právě pro vás.

Když jsem si pencil kupoval, i můj známý prodavač v příslušném obchodě mě od toho odrazoval. No, to je přesně něco pro mě, jestli jsem do té doby váhal, teď jsem měl jistotu, že to prostě chci zkusit. Jsem i při své slepotě zvyklý kreslit klasickými fixy na flipchart či tabuli, takže mám docela dobrou tvarovou a obrazovou paměť. Napadlo mě, jestli bych si tedy takový malý flipchart na kreslení nemohl nosit s sebou v tašce v podobě iPadu a Pencilu? Moje první dojmy? Zde jsou.

Apple pencil mě překvapil hned na první dotyk dvěma věcmi. Tou první je délka, samotná tužka je až nepřirozeně dlouhá a na dotek působí až nepohodlně robustně. Druhá věc je hladkost povrchu. Vím, že se všechna psací náčiní zcela úmyslně dělají nepříliš hladká, aby dobře držela v ruce. To první, co mě tedy v kombinaci délky a hladkosti napadlo, bylo, že tužka prostě bude klouzat a že bude strašně nepohodlná. Ale překvapivě, opak je pravdou. Apple Pencil se drží skvěle a je hezky vyvážená, takže ani delší kreslení a psaní s ní není nepohodlné.

Samotná konstrukce má jen jednu vadu, je naprosto a dokonale hladká a kulatá, takže ráda samovolně vyráží na dlouhé putování po stole při sebemenším drcnutí. Pro vidícího možná snadno řešitelné, ale pro mě docela problém. Koupil jsem si naštěstí i kožené pouzdro, které tuto věc částečně řeší. Ale zarážka by rozhodně neškodila.

A teď k tomu hlavnímu, co nevidomý člověk může s tužkou dělat? Vesměs jsou to tři věci.

Za prvé, ovládat iPad stejně jako prstem. Ovládání iPadu je pro nevidomého odlišné, neboť dotykové ovládání řídí speciální software Voiceover, ten je řízen gesty, a ta se pochopitelně dají dělat i touto tužkou. Víceprstá gesta ale samozřejmě stále vyžadují ruku. Ovládání není tak přirozené, ale rozhodně si zejména na velkém displeji pocvičíte ruku, protože přeci jen držet tužku a rychle s ní švihat po povrchu je pro svaly náročnější než jen pro prsty.

Za druhé je to psaní tzv. „Rukopisem“, což je speciální abeceda, díky které můžeme i my nevidomí psát na obrazovce prstem, a to – pokud se k tomu donutíme a naučíme se mnohdy poněkud krkolomná písmena – i docela rychle. Tady už tužka dává větší smysl, máte tak pocit, že opravdu alespoň něco píšete a díky dobré zpětné vazbě a ovládání rukopisu gesty dokonce i dobře víte, co vlastně píšete. Je to taková frajeřinka, ale aspoň vám nezakrní psací svaly. Je to docela i pohodlné, samozřejmě s psaním na externí klávesnici se to srovnat nedá.

Za třetí, můžete zkusit používat tužku jako normální vidící člověk. Problém je samozřejmě v tom, že nemáte kontrolu nad tím, jak vaše výtvarná cesta hrotem po displeji opravdu dopadla. Je to prostě jako, když si vidící opravdu zakryje oči a zkusí si kreslit klasickou tužkou na papír. To si ostatně můžete vyzkoušet každý. Ale teoreticky to jde a leccos se dá i pravidelným cvičením naučit. Přiznám se, že takto ji používám i já. Na schůzkách prostě občas chci kreslit nějaké obrázky se vztahy, diagramy apod. A k tomu je tužka skvělý nástroj. Stačí mít jen opravdu dobrou obrazovou a prostorovou paměť a velkou odvahu a jde to. Po několika dnech už dokonce i vidící rozpozná, co kreslím. A dokonce se dá psát tužkou i text a v Appstore najdete mraky aplikací, které vám jej dokážou rozpoznat do klasického textu. I to už u mě funguje. Samozřejmě to tedy potřebuje kontrolu a pomoc vidícího, ale já se to prostě naučil a už to nese i první ovoce.

Ta poslední věc je popravdě řečeno i pro mé nevidomé kolegy dost nepředstavitelná, tady je moje forma využívání hodně ulítlá. Zbylé dvě formy využívání Pencilu jsou i pro nevidomé použitelné, ale upřímně řečeno, takovou investici to samozřejmě neobhajuje. Každému, kdo se mě ptá, jestli si nevidomí mají pořizovat pencil, říkám že nikoliv. Nicméně jsem si jist, že pro určitou skupinu, byť těžce zrakově postižených, by to možná smysl dávat mohlo.

Ale přiznám se, že mně osobně v práci dost pomáhá. A hlavně, je to fakt frajeřina, když vidíte slepce, jak si kreslí, to musíte uznat. :-)

Dnes nejčtenější

Další články