Evropa je zase o něco blíž okamžiku, kdy vedle bankovek, mincí a peněz na bankovním účtu začne existovat také digitální euro vydávané centrální bankou. Evropská centrální banka totiž vybrala 36 poskytovatelů platebních služeb, kteří se zapojí do připravovaného pilotního testování. A na seznamu rozhodně nejsou žádná neznámá jména.
Do projektu se zapojí například Revolut, Deutsche Bank, UniCredit nebo SumUp. Podle agentury Reuters se o účast ucházelo více než 50 společností, což ukazuje, že zájem finančního sektoru o připravovaný systém je poměrně značný. Samotný pilot potrvá dvanáct měsíců a odstartovat má ve druhé polovině roku 2027.
Je však potřeba hned na začátku zdůraznit jednu věc. Digitální euro zatím nebylo definitivně schváleno k vydání. ECB pokračuje v technických přípravách, zatímco na evropské úrovni probíhá legislativní proces. Pokud vše půjde podle současného plánu, centrální banka chce být připravena na jeho možné první vydání v průběhu roku 2029.
Co vlastně digitální euro je?
Na první pohled může celý projekt působit trochu zvláštně. Většina z nás už přece dnes používá „digitální peníze“. Výplata přijde na bankovní účet, v obchodě přiložíme telefon nebo hodinky k terminálu a fyzickou bankovku nemusíme vidět několik týdnů.
Mezi penězi na běžném bankovním účtu a připravovaným digitálním eurem je však zásadní rozdíl. Digitální euro má být digitální formou peněz centrální banky určenou široké veřejnosti. Bylo by tedy kryté Eurosystémem podobně jako dnešní eurobankovky a mince.
Jedno digitální euro by přitom vždy mělo mít hodnotu přesně jednoho běžného eura. Nešlo by tedy o investici, jejíž cena může jeden den vystřelit o desítky procent nahoru a druhý den stejně rychle spadnout.
Není to Bitcoin ani další kryptoměna
Právě s kryptoměnami bývá digitální euro často zaměňováno. Podle ECB je ale takové přirovnání zavádějící. Bitcoin a další kryptoaktiva nejsou vydávána ani garantována centrální bankou a jejich tržní cena se může výrazně měnit.
Digitální euro má fungovat úplně jinak. Za jeho hodnotou by stála centrální banka a jedno digitální euro by mělo být vždy směnitelné za jedno euro. Z pohledu běžného uživatele by se tak mnohem více podobalo elektronické variantě hotovosti než kryptoměně.
A podobnost s hotovostí nekončí pouze u hodnoty peněz. ECB plánuje také možnost offline plateb. V některých situacích by tedy mělo být možné digitálním eurem zaplatit i bez připojení k internetu.
Zaplatit by mělo jít i bez internetu
Právě offline platby patří mezi nejzajímavější části celého projektu. ECB uvádí, že offline digitální euro má nabídnout úroveň soukromí srovnatelnou s hotovostí. Informace o takové platbě by měly znát pouze strany, které se jí přímo účastní.
U online plateb je situace pochopitelně složitější kvůli pravidlům proti praní špinavých peněz a dalším zákonným povinnostem. ECB nicméně tvrdí, že Eurosystém nemá být schopen na základě platebních dat identifikovat konkrétního člověka ani sledovat, co nakupuje. Právě otázka soukromí bude pravděpodobně jedním z nejdiskutovanějších témat celého projektu. U peněz totiž nestačí, aby systém pouze fungoval. Lidé mu zároveň musí důvěřovat.
36 společností si digitální euro vyzkouší v praxi
A právě od toho má být připravovaný pilot. ECB nechce pouze simulovat fungování systému někde v laboratoři. Během dvanáctiměsíčního testování má být prověřena beta verze digitálního eura v situacích připomínajících skutečný provoz.
Testovat se mají například platby v kamenných obchodech, internetové transakce nebo převody peněz mezi jednotlivými uživateli. Vybrané finanční společnosti budou spolupracovat s ECB a národními centrálními bankami na přípravě potřebné infrastruktury. Beta verze používaná během pilotu ovšem ještě nebude skutečným zákonným platidlem. Smyslem celého cvičení je ověřit, zda technologie, provozní postupy a uživatelské prostředí fungují tak, jak mají, ještě před případným ostrým nasazením.
Evropa chce být méně závislá na amerických platebních gigantech
Za digitálním eurem není pouze snaha vytvořit modernější způsob placení. Celý projekt má také geopolitický rozměr. Velká část karetních a internetových plateb v Evropě dnes spoléhá na společnosti pocházející ze Spojených států.
Typickým příkladem jsou Visa a Mastercard. Evropské instituce proto stále hlasitěji hovoří o potřebě vlastní platební infrastruktury, která by snížila závislost kontinentu na zahraničních společnostech. Digitální euro má být jednou z částí tohoto úsilí.
Neznamená to ale, že by po jeho případném spuštění Visa nebo Mastercard v Evropě jednoduše skončily. Digitální euro má představovat další možnost placení a podle současného návrhu má fungovat vedle existujících soukromých platebních systémů.
A co banky? Ty z projektu úplně nadšené nejsou
Paradoxem je, že mezi účastníky pilotu najdeme také banky, které k digitálnímu euru v minulosti přistupovaly poměrně kriticky. Důvod jejich obav je pochopitelný. Pokud by lidé přesunuli velkou část svých úspor z klasických účtů do digitálního eura, komerční banky by mohly přijít o část stabilních vkladů, ze kterých financují svou činnost.
Právě proto se počítá s omezením množství digitálních eur, které bude moci jeden člověk držet. Digitální euro zároveň podle současných návrhů nemá být úročené. Jeho smyslem tedy není vytvořit nový spořicí produkt nebo místo, kam lidé přesunou všechny své úspory. Banky a další poskytovatelé platebních služeb navíc z projektu nezmizí. Naopak mají hrát důležitou roli při distribuci digitálního eura a poskytování služeb koncovým zákazníkům.
Hotovost kvůli digitálnímu euru skončit nemá
Další častou obavou je konec bankovek a mincí. Ani to ale není cílem projektu. Digitální euro má podle ECB doplňovat hotovost, nikoliv ji nahradit. Člověk by si tedy měl i nadále vybrat, zda chce platit bankovkou, kartou, současnou mobilní platební službou nebo digitálním eurem.
V praxi by proto mohlo být digitální euro nejzajímavější právě jako další univerzální platební možnost. Pokud se podaří vytvořit systém fungující napříč eurozónou, mohl by člověk používat stejný způsob placení bez ohledu na to, ve které zemi se právě nachází nebo u které banky má účet.
Rok 2027 bude první velkou zkouškou
Nejbližším zásadním milníkem nyní nebude spuštění digitálního eura pro stovky milionů Evropanů, ale jeho pilot. Ten má začít ve druhé polovině roku 2027 a poběží dvanáct měsíců.
Pokud bude evropská legislativa přijata a přípravy budou pokračovat podle současného harmonogramu, ECB chce být připravena na potenciální první vydání digitálního eura v průběhu roku 2029. Ani tento termín ale zatím nelze chápat jako definitivní datum spuštění.
Jedno je nicméně zřejmé už dnes. Digitální euro se posunulo z fáze vzdáleného experimentu k projektu, na kterém pracují centrální banky společně s desítkami skutečných bank a platebních společností. A právě pilot v roce 2027 ukáže, zda může fungovat nejen na papíře, ale také při obyčejném placení v obchodě, na internetu nebo mezi dvěma lidmi.
