Zavřít reklamu

S koncem roku jsou úzce spjata nejrůznější bilancování a byla by proto škoda, kdybychom si tuto příležitost nechali utéci. Uplynulých (skoro) dvanáct měsíců ve světě Applu bylo totiž rozhodně zajímavých, byť zcela otevřeně řečeno ne tak úplně v pozitivním smyslu. A právě na negativa jablečného roku 2022 se v následujících řádcích zaměříme. Hned na úvod nicméně raději dodáme, že se jedná o shrnutí postavené na našem subjektivním vnímání a je tedy možné, že vy budete mít na řádky níže názor zcela opačný. 

Začátek roku 2022 patřil recyklátům v podobě 13“ MacBooku Pro a iPhonu SE (2022). Za oba tyto produkty to Apple od svých fanoušků poměrně tvrdě schytal a nám nezbývá nic jiného než říci, že právem. Nasadit do několik let starého těla nový procesor totiž už tak nějak nestačí a pro společnost typu Applu se jedná spíš o ostudu než o něco, co by měla vyloženě prezentovat na veřejnosti. Přitom u prvního produktu stačilo možná jen nasadit šasi ze 14“ MacBooku, ale trochu jej hardwarově okleštit, zatímco u SE bylo představení úplně zbytečné, jelikož oproti předešlé generaci nabízí vskutku velmi málo. Totéž v bledě modrém ale můžeme říci třeba i u nedávno představených iPadů Pro M2 a ve své podstatě i u iPadu 10, který sice přinesl nový design, ale to je ve výsledku tak nějak vše. Jeho cena je navíc na jeho technické specifikace mimo realitu.

Samostatnou kapitolou jsou nové iPhony 14 (Plus), Apple Watch 8 a SE 2. Zatímco u obou modelů Watch si ještě člověk tak nějak dokáže říci, že sice nejsou povedené, protože jsou prakticky stejné jako dřívější modely až na detekci autonehody, ale jsou stále relativně levné, iPhony 14 (Plus) jsou mobilní apokalypsou. Tak nezajímavé a přitom cenově nesmyslné iPhony totiž Apple nepředstavil snad od roku 2013, kdy dorazil iPhone 5C, přičemž tomu možná ještě v porovnání s iPhony 14 (Plus) křivdíme. Že se „čtrnáctky“ absolutně minuly kvalitou i cenou navíc (naštěstí) netvrdíme jen my, ale takřka celý svět. Stačí zabrousit do de facto jakékoliv diskuze s těmito telefony spojené a rázem zjistíte, že jsou iPhony 14 vnímány spíš jako špatný vtip ze strany Applu, který mu pomohl naprosto dokonale vyprodat loňské iPhony 13 a 13 Pro. Protože ruku na srdce, ty dávají svým poměrem cena-výkon smysl mnohem větší.  

Zatímco na ceny Apple produktů asi nemá smysl příliš prskat, jelikož bychom zabředli do velmi komplikované problematiky, na kterou má každý svůj osobitý názor, do výrobních praktik Applu si trochu šťournout zkrátka musíme. Je totiž upřímně naprosto neuvěřitelné, že poté, co Apple přečkal koronavirovou krizi, která mu naplno ukázala, jak velkou chybou je spoléhat se při výrobě iPhonů víceméně jen na jednu zemi, tyto zkušenosti absolutně odignoroval a namísto toho, aby po jejím větším odeznění začal makat na diverzifikaci dodavatelského řetězce si jel i nadále „lážo plážo“, což jej přivedlo do situace, že nemůže prodávat iPhony 14 Pro (Max). Těch má totiž prakticky od jejich představení tak málo, že se již někteří jablíčkáři smířili s tím, že pro ně bude smysluplnější počkat na iPhone 15 Pro než jak trubka čekat na 14 Pro s nejistým dodáním. A vězte, že skutečně víme, co píšeme. Tolik naštvaných zpráv, které nám od čtenářů letos došly ohledně mizerných dodávek za poslední roky nepamatujeme. Některé byly přitom skutečně naprosto extrémní, jelikož čekací doby na iPhony u některých prodejců byly klidně i tři měsíce. Člověk by na něco takového standardně sarkasticky řekl něco jako „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, ale ruku na srdce – pamatujete na to, že by byly skladové zásoby iPhonů až takto extrémně mizerné? My ne. Apple je přitom společnost s de facto neomezeným budgetem a jen stěží si tedy lze představit, že kdyby se do přesunu výroby „zakousl“ a začal na něm spolu s partnery tvrdě pracovat, nebyl by schopný vše zrealizovat v rekordně krátkém čase. 

Kritizovat Apple za soudy ohledně krádeží patentů a podobné věci nemá příliš smysl, jelikož v těchto soudních tahanicích lze jen stěží říci, kde vlastně je pravda. Totéž v bledě modrém se pak dá říci i ohledně neschopnosti zlikvidovat úniky informací, jelikož svět je po nich tak hladový, že se může Apple snažit sebevíc, ale stejně mu tyto věci proklouznou mezi prsty. Za co si však kritiku zcela určitě zaslouží, je to, že se ani letos nepoučil u svých softwarů z minulosti a nebál se své fanoušky namlsat na WWDC řadou skvělých funkcí jeho OS, které však jako již tradičně dávkuje do mnoha různých verzí systémů a které raději kvůli problematickému dokončení odkládal. Skvělým příkladem je Stage Manager, kvůli kterému měl Apple nejprve odložit vydání macOS a iPadOS, aby jej následně vypustil ve stavu, který lze jen těžko vnímat jakožto finální. Přitom by možná stačilo jen danou funkci zkrátka neukázal s velkou pompou na WWDC, v tichosti na ní pracovat a pak jí prostě jen skrze tiskovou zprávu oznámit  a vypustit až ve chvíli, kdy si s ní budu 100% jistý. To však Apple neudělal a naprosto zbytečně se tak dostal pod tlak, který evidentně nezvládl a nyní čelí kritice. 

Kdybychom pak měli zhodnotit software a hardware nějak obecněji, dalo by se říci, že inovativnost bychom v letošním roce hledali u produktů Applu ještě obtížněji než tomu bylo v předešlých letech. Už tehdy to přitom nebylo žádné terno, ale to, čeho jsme se dočkali letos, nemohlo vyloženě nadchnout ani ty nejzarytější jablíčkáře. Jasně, světlé chvilky Apple v průběhu roku zažil, do našich pamětí se tak nějak vryly mnohem míň než kdykoliv předtím. Snad tedy bude příští rok veselejší a podobný souhrnný článek bude podstatně kratší. 

Dnes nejčtenější

.