Zavřít reklamu

Recenze iPhone 13 Pro – článek, který si přečtou jako každý rok desítky tisíc čtenářů. O to větší zodpovědnost při psaní mě čeká, ovšem co psát o telefonu, který každý odsoudil dřív než jej vůbec viděl? Co psát o telefonu, o kterém je většina lidí přesvědčena, že je na chlup stejný jako ten, co se prodával celý předchozí rok? Asi jsem pořád ještě i po těch všech letech duší fanoušek a tak nějak vnitřně jsem doufal, že do něj Apple ukryl trošku své magie. Něco, co není na první pohled vidět. Něco, co si nepřečtete v popisku na oficiálním webu. Po třech týdnech intenzivního testování si myslím, že jsem našel vše, co je jinak a podíval jsem se na tom tím nejlepším možným způsobem, každodenním používáním. Rovnou vám prozradím, že jsem tam nakonec tu magii našel a musim uznat, že i těch na papíru pár drobností dělá ve výsledku obrovský krok vpřed.

iPhone 13 Pro

Stejný a přesto jiný

To první, co ucítíte v ruce ještě předtím, než si telefon začnete prohlížet, je hmotnost. Možná vám to bude znít směšně při pohledu na stránky Applu, kde se uvádí, že rozdíl ve váze mezi iPhone 12 Pro a iPhone 13 Pro je směšných 16 gramů, ale pocitově musím říct, že je telefon skutečně těžší. Možná je to rozložením hmotnosti, která je nyní více soustředěna na vrchní část, ale zkrátka v ruce vám bude připadat těžší než předchůdce a to nejen o 16 gramů. Na druhou stranu hmotností dosahuje Applu celkem zajímavého placebo efektu. Pokud budete pár hodin mít v ruce třináctku, natož pak pár dnů nebo týdnů a poté si vezmete do ruky dvanáctku, bude vám připadat jako dětská hračka.

Telefon tentorkát působí mnohem masivnějším dojmem. Nechci říct, že by snad působil odolněji, ale zkrátka z něj máte pocit, že se v něm ukrývá pořádný kus elektroniky. Samotný design se v podstatě změnil jen ve dvou věcech. Tou první jsou diskutované vystouplé objektivy, které jsou výrazně větší než u předchozí generace a plně chápu, že někomu mohou vadit. Já v tomto případě razím heslo „účel světí prostředky“ a když má foťák skutečně lépe fotit a Apple je potřeboval zvětšit, tak mě to nějak extra neuráží. Pokud však někoho ano, není mu na to co říct, protože to opravdu nevypadá příliš esteticky.

Druhou novinkou je pak výřez pro přední reproduktor, fotoaparát a další senzory, který se zmenšil o 20 %. Upřímně řečeno, je to věc, které si jen ztěží všimnete a to obzvlášť pokud telefon nebudete mít vedle jeho předchůdce. Ano, výřez je menší, ale tak nějak vám to k ničemu není a příliš bych zrovna tuto novinku neopěvoval. Dovolím si však opěvovat něco jiného, co není v případě iPhone 13 Pro novinka, ale byla to novinka v loňském roce. Apple přidal na displej takzvaný Ceramic Shield, což jsou částice keramiky, které zlepšují odolnost displeje. Nikdy jsem na displeji nenosil ochranné fólie protože je zkrátka příliš nemám v lásce a vždy po roce se na displeji již nějaké ti mikroškrábance objevily. V případě iPhone 12 Pro, za který jsem iPhone 13 Pro vyměnil, nebyl po roce stejného používání jako u předchozích telefonů na displeji jediný miniaturní škrábanec. Dispelej je tedy opravdu výrazně odolnější než kdy dřív, za což Applu patří jednoznačně palec nahoru.

10

120 Hz displej, stejný zázrak jako Retina!

To první, čeho si po zapnutí telefonu všimnete, je samozřejmě displej. Poprvé v historii přichází do světa iPhonů displej s obnovovací frekvencí 120 Hz a to dokonce s takzvanou variabilní obnovovací frekvencí. Obnovovací frekvence je množství obnovení zobrazovaného obsahu na displeji za vteřinu neboli počet překreslení obrazu, který vidíte za vteřinu. Je to velmi důležitá vlastnost každého displeje, díky které vnímáme plynulost obrazu. Zatímco veškeré předchozí iPhony nabízeli pouze 60 Hz frekvence (tedy obraz se překreslil 60x za vteřinu), nyní je to až 120 krát. Záměrně píšu až, protože displej se obnovuje tak rychle, jak je potřeba. Důležité je si uvědomit, že nad variabilitou nemáte vy jako uživatel žádnou moc s jednou jedinou výjimkou, kdy si v podstatě můžete vyzkoušet, jak strašný pohled je na všechny předchozí iPhony i v případě, kdy jiný telefon nemáte. Pokud totiž zapnete režim úspory baterie, nastaví se automaticky maximální frekvence opět na 60 Hz. Jinak za běžných okolností si iPhone sám určuje, jaká je aktuální obnovovací frekvence.

Pokud hrajete například CoD, které umí 120 Hz využít a běží v něm, pak je to 120 Hz, aby byl obraz co nejplynulejší. Pokud se díváte na fotografii, pak je to 10 Hz, aby se šetřila baterie. Rozdíl oproti všem předchozím iPhonům je jedním slovem extrémní! Vy jej nebudete zpočátku možná vnímat a i když vám bude displej připadat plynulejší a vše bude tak nějak rychlejší, řeknete si možná, že to není až tak zázračný rozdíl. Když jej však budete pár hodin používat a pak se podíváte na jakýkoli displej s 60 Hz, bude vám na něm vše připadat sekané a zpomalené. Rozdíl je opravdu dramatický a díky displeji působí vše mnohem rychleji a živěji. Navíc se jedná o věc, kterou nevnímáte například jen při hraní her. Vnímáte ji i při běžném scrollování na webových stránkách nebo na domácí obrazovce. Pohyb prstu po displeji je mnohem přirozenější a vy doslova cítíte, jak vše reaguje s naprostou přesností a okamžitou odezvou. Nasazení 120 Hz displeje je bezesporu v oblasti displejů iPhonů doslova tak velkou změnou, jako když přišly Retina displeje!

Aby Apple ještě víc umocnil rozdíl v displeji oproti předchozí generaci, přidal také na jasu a to rovnou o jednu čtvrtinu. Zatímco v případě iPhone 12 Pro byl maximální jas 800 nitů, u iPhone 13 Pro je to 1000 nitů a je to znát. Displej zkrátka svítí víc, barvy jsou živější a i když kontrastní poměr se papírově nezměnil, tak díky vyššímu jasu vypadají i rozdíly mezi jednotlivými barvami o něco výrazněji. Co se displeje týká, dokázal Apple, že i když to trvalo a ostatní výrobci již nějaký ten pátek používali vyšší obnovovací frekvence, čekání se vyplatilo. Vše funguje a hlavně vypadá skvěle!

11

Výkon, který přináší nové možnosti

Tak jako každý rok, i tentokrát jsme se dočkali nového a tím pádem i rychlejšího procesoru. Slibovat si od něj to, že se vám Call of Duty Mobile načte o něco rychleji je však zbytečné. Co se spouštění aplikací nebo práce v nich týká, bohatě stačí iPhone 12 Pro. Rozdíl mezi předchozím a aktuálním modelem na běžných věcech, které děláte den co den, nemáte šanci zaregistrovat. Možná si tedy položíte otázku, proč je tam tedy vlastně ten rychlejší procesor. Apple totiž procesor nevyužívá k tomu, aby donekonečna zrychloval už tak extrémně rychlá zařízení. Využívá jej, aby jim přidával další možnosti.

Díky procesoru Apple A15 je například možné používat filmový režim při natáčení videa nebo nechat fotografie upravit automaticky s ještě větší přesností. Procesor již není jen o samotné rychlosti, ale zejména o možnostech, které nám nabízí a které by bez něj nešlo realizovat. iPhone 13 Pro je extrémně rychlý telefon, navíc díky 120Hz displeji máte pocit, že je ještě mnohem rychlejší než jakýkoli jeho předchůdce, ovšem to rozhodně neznamená, že by iPhone 12 Pro nebo dokonce jedenáctka, byly při běžném používání pomalejší.

iPhone 12 pro vs iPHone 13 pro

iPhone 13 Pro – výdrž na celý den, ať už děláte cokoli

Apple se během konference pochlubil tím, že je baterie v iPhone 13 Pro o něco silnější. Nikdo však nevěděl, co to bude znamenat v praxi. Po téměř měsíci používání už to vím a musím uznat, že toto se Applu skutečně podařilo. Zatímco předchůdce v podobě iPhone 12 Pro mi večer zhruba okolo 19. hodiny již hlásil přepnutí na úsporný režim, v případě iPhone 13 Pro se s tímto nesetkávám a telefon vydrží opravdu od rána, tedy od nějakých 7 hodin až do noci, tedy téměř do půlnoci s tím, že mi pořád ještě zbývá pár procent baterky. Reálně při stejném používání je výdrž v mém případě o nějakých 15 až 20 % lepší, než u předchozího modelu. Navíc sám jsem ten typ uživatele, který má jas na 100 %, má neustále zaplá data přes 4G a samozřejmě nechybí ani zapnutý Bluetooth a Wi-Fi.

Jednoduše řečeno, i když iPhone 12 Pro vydržel většině uživatelů celý den, mohlo se stát, že při opravdu intenzivním používání nebo při pracovně delším dnu vám večer docházela šťáva, to se vám s třináctkou nestane a když, tak jen opravdu v extrémně výjimečných případech. Co se nabíjení týká, stále máte k dispozici jak MagSafe, který je pochopitelně kompatibilní také s jakoukoli Qi nabíječkou, tak nabíjení přes Lightning konektor. To vám zabere z 0 na 100% kapacity hodinu a čtyřicet minut. Za zhruba hodinu a 10 minut se přitom dostanete z nuly na 80% kapacity a to při použití 20W adaptéru, který by neměl baterii nijak škodit. Prvních 50 % kapacity se pak dobije za 30 minut. Samozřejmě je možné použít i výkonnější adaptér, ale to příliš nedoporučuju. V případě nouze, kdy potřebujete nabít telefon co nejrychleji, je možné použít 27W i 30W adaptér. Je škoda, že se třeba MagSafe nedočkal své druhé generace a nabíjení není rychlejší, ovšem bohužel co se se nabíjení týká, byl vždy Apple spíše konzervativní.

iPhone 13 pro

Tak trochu jiný fotoaparát

Jednou z největších změn, kterou mezigeneračně Apple do nového telefonu přidal, je vylepšený fotoaparát. Ten nabízí hned dvě novinky a spoustu dalších vylepšení. Zcela nově je zde Makro režim a teleobjektiv, který nabízí místo dvoj, rovnou trojnásobný zoom. Samozřejmě se vylepšení dočkalo i focení samotné, to nově nabízí možnost předdefinovat si několik filtrů, které si nastavíte a jendoduše fotíte pomocí nich. Upřímně v tom ale nevídím žádný přínos, protože pokud jste profi fotograf, nefotíte telefonem a pokud jste obyčejný člověk, neuvidíte rozdíl mezi tím, že použijete nativní filtr nebo fotku následně upravíte pomocí filtru například na Instagramu.

Drobné změny se dočkala světelnost širokoúhlého objektivu, který nově nabízí clonu ƒ/1,5, oproti předchozí cloně ƒ/1,6. Všeobecně vám každý řekne, že čím nižší clonové číslo, tím lépe. Ovšem tentokrát mám jednu výhradu a nevím, zda za to může clonové číslo a hardware samotný, nebo je to způsobeno softwarem.  To, co mi připadá na fotoaparátu zvláštní, je fakt, že většinou jsem zvyklý vidět v hledáčku to, co vidím i ve skutečnosti a až následně pomocí úprav například expozice nebo clony měním skutečnost v to, co chci vidět. V případě iPhone 13 Pro je to však naopak. Pokud zapnete fotoaparát, to, co vidíte na displeji není to, co vidíte ve skutečnosti. Mnoho lidí by nyní mohlo namítnout, že tak to bylo i u předchozích modelů, ovšem tentokrát je rozdíl mezi tím, co vidíte vy a tím, co vám ukazuje hledáček, respektive displej opravdu obrovský.

Poprvé v životě se mi tak stává, že musím upravovat expozici tak, abych viděl na displeji to, co vidím ve skutečnosti. Fotoaparát u iPhone 13 Pro má totiž tendenci vše extrémně přesvětlovat. Pokud fotíte za slunného dne pak je to ještě jakž takž v pořádku. Pokud však vyrazíte zejména teď na podzim ven předtím než se začne stmívat, bude vše, co vidíte na displeji mnohonásobně jasnější než to, co vidíte ve skutečnosti. Mohlo by se zdát, že díky tomu budou fotky vypadat lépe, ale upřímně tomu tak není. Fotky zkrátka vypadají jinak než jak je vidíte a je mnohem těžší zachytit atmosféru, při které jste snímek pořídili, zejména pokud se bavíme o něčem tmavším, ponurejším. To se týká fotoaparátu jako celku, na jednotlivá vylepšení se pojďme podívat na následujících řádcích.

Makro – zcela nový rozměr fotografování

Když jsem si pořídil dron, začalo mě focení a natáčení mnohem víc bavit, protože dostalo zcela nový rozměr a najednou jsem měl možnost fotit to, co nikdy předtím. Apple vám nyní nabízí tu stejnou možnost, jen se místo do oblak podíváte mnohem blíž k věcem, které vidíte den co den a nikdy by vás ani nenapadlo je fotit. Makro vám otevírá zcela nový svět, který lidé, jenž nemají klasický fotoaparát neznají a nikdy předtím jej neměli s iPhonem možnost navštívit. Najednou vás bude bavit fotit i na procházce se psem, na trase, kterou jste šli již tisíckrát. Začnete si všímat broučků, květů, listů stromů a mnoho dalšího, co vás doposud nechávalo chladným. Kvalita makro režimu je velmi dobrá a pokud použijete světlo, tentokrát i umělé například z obyčejné baterky, pak vykouzlíte fotky, které skutečně stojí za to, navíc to budou fotky, které jste doposud nikdy nedělali, pokud nemáte klasický fotoaparát.

Je však pravda, že přepínání mezi makro režimem a klasickým režimem je otravné, protože je automatické. Je pravda, že jsou okamžiky, kdy fotoaparát nechce přeostřit a je pravda, že je celkem složité fotit s tak velkým mobilem něco, co je tak malé. Často se setkáte s tím, že budete doslova bojovat o to, abyste dokázali dostat čočku dostatečně blízko nějakého broučka a přitom jste si zbytek telefonu neodírali o zem nebo si jím naopak nevrhali na focenou věc stín. Fotit fotoaparátem makro je něco zcela jiného, protože máte celkem dlouhý objektiv a vy držíte až tělo, které je tak od objektu mnohem vzdálenější než v případě iPhone, ovšem jinak to z logiky věci vyřešit nešlo. Pokud tomu tedy dáte čas a chvilku si s focením vyhrajete, výsledek bude dechberoucí, ale je nutné myslet na to, že to chce jednak trochu cviku a také hodně trpělivosti.

Nepříjemná daň za větší zoom

Pravým opakem makra je teleobjektiv, který se tentokrát dočkal trojnásobného zoomu. Pokud se vám to zdá nějak málo oproti tomu, když konkurence nabízí deseti až sto násobné přiblížení jako standard, pak je to tím, že Apple nepoužívá takzvaný periskopový design a fotoaparát má stále řešený klasickým způsobem, kdy světlo neprochází lomem, díky kterému je pak možné udělat soustavu čoček násobně delší, i při zachování placatého těla telefonu. To by mělo do jisté míry zlepšovat kvalitu fotek, ovšem za cenu toho, že objekt přiblížíte jen třikrát, nikoli stokrát. Problém je, že zatímco u iPhone 12 Pro nabízel Apple naprosto skvělou světelnost teleobjektivu, který disponoval clonovým číslem ƒ/2,0, tentokrát se clonové číslo vyšplhalo na ƒ/2,5 a to navýšení je zatraceně znát. Pokud jste uprostřed léta na pláži, může vám to být jedno. Pokud jste na podzim v lese a je zamračeno, pak mi věřte, že byste raději přibližovali jen dvakrát, ale měli více světelnosti. Na následující fotografii jsem použil právě trojnásobný zoom a i když bylo počasí celkem dobré a světla byl dostatek, je již vidět, že fotka není tak živá, jak by si mnoho z nás představovalo. Já osobně bych se tedy raději vrátil k dvojnásobnému přiblížení a nechal světelnost jak byla, než mít sice lepší přiblížení ale za daň horších snímků.

IMG_7582

Opravdu vylepšený noční režim!

Další věcí, které se dočkal fotoaparát u iPhone 13 Pro, je vylepšený noční režim. Ten není v případě iPhone žádnou novinkou, ovšem tentokrát umí fotiti skutečně bravůrně. Vše má však své zásady a noční režim stále nelze chápat jako možnost fotit fotky v absolutní tmě. Na následujícím porovnání můžete na levé straně vidět fotografii pořízenou s vypnutou funkcí nočního režimu a na pravé straně pak tu stejnou fotografii s aktivním automatickým nočním režimem, který mi v tomto případě nastavil expoziční čas na tři vteřiny. Jedná se přesně o ten moment, na který se noční režim hodí nejvíc a kdy vypadá zkrátka perfektně a nutno uznat, že oproti nočnímu režimu v případě iPhone 12 Pro je zde vidět skutečný rozdíl.

IMG_7943 IMG_7943
IMG_7944 IMG_7944

Navíc u iPhone 13 Pro se mi mnohem méně stává, že by byla výsledná noční fotografie rozmazaná. Udržet telefon při delším čase expozice je snadnější a většina fotek se vám zkrátka podaří zachytit takříkajíc na první dobrou. Pokud máte k dispozici alespoň nějaké světlo, vypadá výsledek skvěle. Typicky jsou to pak fotky noční ulice jako na fotografii níže nebo opravdu pěkné fotky města a zkrátka vše, co jste viděli, že fotí kluci se zrcadlovkama díky nastavení dlouhého expozičního času.

iPhone 13 Pro night mode

Pokud však fotíte v absolutní tmě, je rozdíl mezi iPhone 12 Pro a iPhone 13 Pro absolutně nerozeznatelný. V obou případech vypadá noční fotky sice zajímavě na to, že jste ve skutečnosti neviděli na krok, ovšem na druhou stranu to pořád není nic, co by bylo jakkoli použitelné. Níže můžete vidět fotky pořízení v opravdu velké tmě s tím, že postupně můžete vidět stejnou fotografii se zcela vyplým nočním režimem, s automatickým nočním režimem a maximálním nočním režimem.

Součastí nočního režimu je nově také režim pro focení hvězd. Ten se aktivuje automaticky, jakmile namíříte fotoaparát na hvězdy a počkáte zhruba jednu až dvě vteřiny. Na fotce pak vidíte hvězdy, které jste běžným okem neměli šanci vidět. To je jedna z věcí, kterou předchozí model neuměl. Na druhou stranu udělat pomocí tohoto režimu fotku hvězdné oblohy, která by stála za chlubení je extrémně těžké, navíc pokud je ve hře i měsíc, vždy jej budete mít přesvícený a neostrý. Výsledek může vypadat tak, jak vidíte na fotografii níže. Jedná se rozhodně o zajímavou vychytávku, ale nepočítejte s tím, že budete fotit hvězdnou oblohu jako se zrcadlovkou.

IMG_7918

Pokud bych měl noční režim shrnout, pak je jednoznačně vidět, že jej Apple vylepšil. Stále jej však musíte používat s rozumem. Pokud chcete opravdu experimentovat a podobné fotky vás baví, doporučuji si k iPhone 13 Pro dokoupit také nějaký obal kompatibilní se stativem, protože udržet desetivteřinový expoziční čas v ruce je občas opravdu náročné a je to pro tyto fotky zcela zásadní. Jen pro zajímavost přidávám níže ještě fotku zachycenou v absolutní tmě, kde na levé straně vidíte co bylo skutečně vidět pouhým okem a na pravé pak, jak to vypadá, když použijete v absolutní tmě noční režim.

IMG_7940 IMG_7940
IMG_7939 IMG_7939

Natáčení vás bude bavit

Vylepšení se dočkal také záznam videa, kde Apple nově nabízí možnost natáčet do ProRes formátu, což je věc, kterou já osobně a troufám si říct, že 99,9 % lidí příliš neocení. Sice to vypadá dobře na papíře, ale upřímně, pokud stříháte profi videa a vyznáte se v tom, co děláte, pak si nemyslím, že natáčíte na iPhone. Pokud natáčíte na iPhone, pak si zase myslím, že vás ProRes formát může nechat chladným. Chápu, že se najde pár lidí, kteří si zrovna kvůli tomu telefon koupí a budou naprosto šťastní, ovšem já mezi ně nepatřím.

Co se mi naopak líbí je filmařský režim, což je ostatně druhá novinka, které se natáčení dočkalo. S ním se pracuje velmi snadno a výsledky vypadají velmi dobře i v případě, že jste stejně jako já absolutní začátečník a chcete si zkrátka jen natočit rozhovor dvou kamarádů, tak jak to můžete vidět v následujícím videu. Při filmovém režimu si vyberete dva objekty, případně si iPhone sám detekuje dvě osoby, mezi kterými přeostřuje. Přeostřování probíhá automaticky a to na základě pohybů, které se ve videu odehrávají. Pokud se tedy jeden člověk, jenž stojí blíž kameře, podívá na druhého, který stojí dál, automaticky dojde k přeostření. Občas tato funkce funguje dokonale, občas nepřeostří, když chcete a občas přeostří, kdy nechcete.

To vše lze však snadno editovat, protože po celou dobu máte v podstatě zaostřené oba objekty a můžete libovolně přepínat mezi tím, kdy se má co zaostřit a to i poté, co máte video již nahrané a uložené. Zkrátka můžete zcela změnit, kdy se má na co zaostřovat. Je to sice práce navíc, ale výsledky vypadají skvěle. Pokud tedy natáčíte nějaké scénky, ve kterých máte pár osob, budou vaše videa vypadat mnohem lépe než kdy dřív. Tato funkce je jednak zábavná a hlavně vám dává do rukou věc, kterou jste doposud zkrátka dělat nemohli. Má to však jeden háček a tím je rozlišení. Maximální rozlišení ve kterém můžete ve filmovém režimu nahrávat je totiž 1080p neboli full-hd. Na displeji telefonu je to ok, ovšem na dnešní 4K televizory je to již poměrně málo, což zamrzí.

 

Pár slov na závěr

Změny mohou vypadat tak, jak to předvádí Porsche. Jen člověk, který to má opravdu v oku, rozezná jednotlivé modely 911. Přesto, když vyjde nový model, tak majitelé ten starý prodávají a s chutí si užívají těch pár drobností, které jim novinka nabízí navíc. Těch pár koní, podvozek, který je ještě lépe cítit pod zadkem a panví. Jsou to drobnosti, které na první pohled sotva postřehnete, ale lidé, kteří si Porsche 911 kupují, je milují. Druhou možností je jít na to jako BMW a po pár letech vydat zbrusu novou M4. Ano, je na první pohled jiná a pozná to i vaše babička. Problém je v tom, že od představení nové generace ta předchozí roste na ceně a i sami lidi v BMW vám řeknou, abyste tu svou, co máte v garáži. rozhodně neprodávali a naopak ji na pár let dali pod plachtu. Apple na to posledních pár let jde jako Porsche a přesto se mu to zatraceně daří.

Když si vezmete nový iPhone do ruky, možná se vám nebude zdát ničím úchvatný oproti tomu, který už rok nosíte v kapse. Když jej však na týden vyměníte a pak si ze šuplíku vytáhnete iPhone 12 Pro, už se vám prostě nebude chtít vracet. Je to jen těžko popsatelný pocit, který si musíte vyzkoušet na vlastní kůži. Nejde říct, co konkrétně je lepší. Je to celá ta magie, kterou Apple do iPhone 13 Pro dokázal opět vtěsnat a i těch na první pohled pár drobností z něj udělalo lepší telefon. Jakmile vezmete po týdnu s iPhone 13 Pro do ruky předchozí model, bude vám připadat zkrátka horší a rádi si s úsměvem na tváři necháte třináctku a klíčky od starýho Porsche, za které by mnozí vraždili, zkrátka vrátíte do dealerství a odjedete tím novým.

Samozřejmě, že je zde pár věcí, které by šlo vylepšit. Chybí opravdu rychlé nabíjení, rychlé bezdrátové nabíjení, reverzní nabíjení, Touch ID v displeji, osmnáctá generace Face ID, vodotrysk nebo například tajný modul pro komunikaci s Aštarem Šeranem. Já to ale nepotřebuju. Pokud vy ano, pak si musíte počkat na příští generaci, nebo se zkrátka podívat po jiných telefonech, i když se obávám, že zrovna vodotrysk nenabízí nikdo. Víte, chci tím říct, že lidé často říkají, co by mohlo být lepší a co někdo jiný má a Apple nemá. Jsou to ale věci, které skutečně chcete nebo potřebujete? Každý jsme jiný, ale já je nepotřebuju a chápu, že někomu opravdu můžou chybět, ovšem to už je jen o tom, zda přistoupíte na hru Applu a budete na ty novinky, kterých jste se vy osobně tentokrát nedočkali, čekat další rok nebo to zkrátka vzdáte. Já na ni přistoupil a baví mě snad víc, než kdy předtím. Za mě tedy klobouk dolů a pokud na mě letos nějaký produkt od Applu udělal opravdu dojem, tak je to kromě AirTagu právě iPhone 13 Pro.

iPhone 13 pro si můžete zakoupit přímo zde.

Související články

Dnes nejčtenější

.