Zavřít reklamu

Odjakživa si hry spojuji s perfektní grafikou, dlouhou hratelností a plnohodnotnou kampaní, případně množstvím jednotlivých misí. Možná právě proto mě nikdy nic z App Store pro iOS příliš nechytlo a když už jsem si chtěl zahrát, vždy jsme raději zapnul PlayStation. Přiznám se, že jsem Company of Heroes neznal a před dlouhými 14 lety, kdy se hra poprvé podívala na světlo světa, jsem ji úspěšně odignoroval. Po dlouhých 14 letech se však legendární strategie vrací a zavítala na naše iPady a když už jsem to nestihl tenkrát, nyní jsem si říkal, že si ji už zahrát musím. Pojďme se podívat na to, zda je na hře znát její věk a nebo zda naopak působí na iPadech jako hra z jiného světa, z toho počítačového.

Hra je rozdělena do tří herních módů, které si můžete naplno užít. První z nich je trénink, který bych do samotné kategorie hraní běžně neřadil. Ovšem zde je tak komplexní a rozsáhlý, že se jej pro začátečníky skutečně vyplatí zahrát. Jednak tak získáte další čas ve hře, ale hlavně se také něco naučíte. Druhou kapitolou hraní je pak klasická kampaň, která nabízí 15 misí. Ty vás provedou od vylodění v Normandii až po ochranu Red Ball expresu ve Francii. Hra částečně nabízí stejná prostředí a místa, na kterých se odehrává známý seriál Bratrstvo neohrožených, který můžete znát z produkce HBO. Mise jsou vesměs útočné, ovšem najdou se i vyjímky, kdy je potřeba budovat obranu a chránit perimetr. Všechny mise jsou strhující a tlačí vás vteřinu po vteřině stále dopředu tak, že budete mít problém hru vypnout a odejít od rozehrané mise.

Celá kampaň je hratelná pouze za Spojence, respektive za americkou armádu a je založena na historických událostech. Stále se sice jedná o hru a některé věci v ní jsou upraveny tak, aby byla co nejlépe hratelná, ovšem nemusíte se bát například toho, že by se Němci vylodili v Normandii a vy ji bránili. Hra si zakládá na tom, aby bylo vše tak, jak tomu bylo i v historii. Kampaň samotnou lze dohrát za pár hodin hraní a díky vysokému tempu nevydrží déle než 6 hodin ani těm nejpomalejším hráčům. Například první mise, vylodění v Normandii, je skutečně otázkou maximálně patnácti minut.

Tím, v čem budete ve hře trávit nejvíce času, je bezesporu skirmish. Tedy režim, kdy si vyberete mapu, tentokrát dokonce i stranu (Amerika nebo Německo) a počáteční nastavení hry. Následně již jen stavíte základnu, sbíráte dostatek zdrojů a snažíte se vybudovat armádu, kterou zdecimujete soupeře. Mapy jsou k dispozici pro vás a dalšího počítačového soupeře, nebo až pro tři další soupeře. Musím uznat, že mapy jsou skutečně zajímavé a díky tomu, že spousta z nich vznikla v herní komunitě a díky hlasování komunity se dostala až do oficiální hry, je skutečně o co stát a je vidět, že mapy dělali hráči pro hráče tak, aby byl zážitek co nejlepší. Právě režim Přestřelka, jak je skirmish ve hře označován, je na celém Company of Heroes tím nejzábavnějším a také tím, co vám vydrží na desítky, možná i stovky hodin zábavy. Hra totiž využívá perfektní systém, jak vás donutit skutečně bojovat od začátku až do konce.

Strategie, která vám nedovolí kempovat

Problém spousty strategických her spočívá v tom, že se v podstatě celou hru nic neděje a v rámci své základny si hráči vyrábí co největší počet jednotek, které poté vyšlou proti sobě. Celá hra tak sice trvá půl hodiny, ovšem nabízí jedinou bitvu odehrávající se v posledních pěti minutách. Company of Heroes se však tomuto trendu vyhýbá a to perfektním způsobem, který vám nedovolí kempovat. Naopak již od začátku hraní svádíte boj o takzvané checkpointy, které musíte mít obsazené k tomu, abyste mohli těžit dostatek surovin pro výrobu jednotek. Počet jednotek je také omezen tím, jak velké území na mapě ovládáte. Od začátku tedy budou menší jednotky svádět boje o jednotlivé checkpointy, které se v rámci hry snažíte obsadit. Díky tomu probíhá válka mezi vámi a umělou inteligencí v podstatě od začátku až do konce hry. Jedinou vyjímkou je hraní proti nastavení umělé inteligence na úrovni Slabá, která příliš checkpointů nezabírá.

Pokud se zkrátka rozhodnete kempovat v základním táboře, příliš neuspějete, protože nebudete mít zdroje na to, abyste vytvořili dostatek jednotek a to jak k útoku, tak ani k samotné obraně základny. K tomu abyste mohli ovládnout nepřátelská území, vám slouží možnost stavět i dál od vaší základny pozorovací věže, zabarikádovat se v budovách nebo postavit různé zátarasy, případně bunkry. Díky tomu můžete malé jednotky nechat hlídat jednotlivé checkpointy a vzdorovat útokům nepřítele, který se snaží právě tato strategická místa ovládnout. Celá hra tak získává zcela jiný náboj a jinou perspektivu, než je tomu u běžných strategií. Mimochodem tento systém pochází z legendární strategie Warhammer 40 000.

Existuje nespočet strategií, které sice mají různé jednotky určené na ničení různých cílů, ale ve výsledku, pokud pošlete dvě stovky vojáků proti jednomu tanku, pak nevadí, že nemají nic kromě kulometů a tank dříve nebo později rozstřílí. Nic podobného v Company of Heroes nečekejte. Jednotlivé jednotky jsou určeny přesně na ničení určitých cílů a pěšáci ani ve výrazné přesile zkrátka nedokáží tank zničit, ani kdyby do něj stříleli hodinu ze svých samopalů. Díky tomu je nutné budovat strategicky různé jednotky a používat jak pěchotu, tak jednotlivá obrněná vozidla. Jen tak máte totiž šanci uspět, stejně jako ve skutečné válce. Musíte tak tvořit různé jednotky, které poté dokáží bojovat proti nepřátelským jednotkám podobného určení.

Neskutečná grafika a technické zpracování

Když jsme se nyní při psaní recenze díval na obrázky z recenzí pro PC, mám pocit, že buď recenzenti nevyužili plného nastavení grafiky na tehdejších počítačích, které nemuseli hru stíhat, a nebo, že ji autoři výrazně vylepšili. Grafika na iPadu je totiž skutečně lepší než ta z počítačové verze hry. Na druhou stranu je pravda, že hru nemůžete tak detailně přiblížit jako v případě PC verze a i oddálení má své limity, ovšem při stejné vzdálenosti kamery od bojiště je iPadová verze výrazně hezčí, než ta původní pro PC. Nechybí množství detailů na jednotlivých jednotkách nebo základnách, ale ani na okolní krajině. Vozidla zanechávají v zemi stopy po pásech, při střelbě vidíte létat kulky a tak podobně, vše navíc v skvělé grafice.

Osobně hraji na iPadu Pro 10,5″, tedy na nejnovějším modelu z dílny Applu. Hra však jede na všech iPadech, na kterých běží iOS 13. Rovnou bych vás však chtěl varovat – i 10,5″ iPad mi připadá občas malý a jsou situace, kdy bych využil větší možnost prostor oddálit nebo naopak mít na svém zařízení větší display. Hrát na iPadu mini tedy sice určitě lze, ale na druhou stranu bude zážitek výrazně horší než v případě, kdy hrajete například závodní hru a je vám v podstatě jedno, jak velký displej váš iPad má. Hra se absolutně neseká a i při bitvách, kde jsou použity desítky vojáků a množství vozidel na obou stranách, se mi neobjevil sebemenší záškub. Na druhou stranu je dnešní iPad Pro výrazně výkonnější než průměrné počítače v době, kdy Company of Heroes vyšlo na PC.

Hra samotná vyžaduje pro instalaci kapacitu minimálně 6GB volného místa, pro instalaci všech balíčků, HD textur a dalších věcí pak potřebujete ještě 2GB. Celkově je tedy nutné počítat s tím, že na iPadu musíte mít alespoň 8GB místa, abyste mohli nainstalovat kompletní kampaň, HD textury a další doplňující data. Zatímco stažení instalačního souboru probíhá přímo tím, že hru koupíte, doplňky stahujete v rámci in-app purchase, ale jsou k dispozici zdarma. Hra jen rozdělila svou velikost mezi stažení v rámci nákupu hry samotné a nákupů ve hře. Jakmile si hru zakoupíte, jsou veškerá její vylepšení zdarma a hra ani nenabízí jakékoli mikrotransakce, takže se není čeho bát.

Jediné, na co si je potřeba dávat pozor, je baterka. Tu jsem schopný při maximálním jasu vybít u svého iPadu za 5 až 6 bitev v režimu skirmish, tedy za zhruba 3 až 3,5 hodiny hraní. Obrovské zátěže na spotřebu energie jsou si vědomi i samotní vývojáři, kteří přidali do hry speciální mód s názvem Spořič baterie. Ten hru nijak nedehonostuje, co se grafiky týká, ale pohyb jednotek i celkový pohyb po mapě je výrazně méně plynulý, než v případě, kdy je mód deaktivovaný. I s jeho aktivací však nečekejte, že vám iPad vydrží deset hodin jako když prohlížíte internet.

Během hraní se mi však stala jedna nemilá věc, kterou jsem v případě iPadu Pro ještě nezažil a znám ji spíše ze staršího iPhone 8. Po zhruba 20 minutách hraní s plným jasem se mi totiž display výrazně ztmavil a mohlo za to přehřívání tabletu. Jakmile jsem hru vypnul, jas opět stoupl naplno (ne, skutečně nemám nastaven automatický jas). Jedná se však o problém iPadu jako takového a nikoli hry. Ta je dle mého naopak optimalizována naprosto perfektně, o čemž svědčí například načítací časy, během kterých si nestihnete ani uvědomit, že už jste na bojišti.

Hra je kompletně v češtině a to včetně popisků jednotlivých jednotek, nastavení nebo návodů k hraní. Vše je přeloženo perfektně a jediné, co vám bude připadat možná trošku vtipné je fakt, že v režimu přestřelka místo proti iPadu, hrajete proti počítači. Pokud tedy neumíte anglicky a bojíte se, že byste nemuseli některé věci ve hře pochopit, jsou jednoduše popsány v češtině, včetně vysvětlivek, proč napříkald nemůžete postavit danou budovu a co je potřeba splnit k tomu, abyste ji postavit mohli.

Jedinou mírnější nevýhodou zůstává aktuální absence multiplayeru. Ten by měl být postupem času do hry doplněn formou aktualizace, ovšem prozatím není potvrzeno, kdy se tak stane a zatím můžete hrát pouze proti umělé inteligenci. Ta je však na skutečně dobré úrovni a pokud nejste fanatik do počítačových her, ale spíše stejně jako já jen příležitostný hráč, pak věřte, že budete mít i na normální obtížnost plné ruce práce.

Pokud bych měl hře přece jen něco vytknout, pak je to do jisté míry její atmosféra. Ta je perfektní v kampani, kdy je hra doprovázena řadou nascriptovaných situací, které dokáží vzbudit atmosféru a vy si připadáte jako na bojišti. Bohužel v případě hraní skirmish, tedy režimu přestřelka, jak je ve hře tento mód označen, mi atmosféra chybí. Hra je totiž na můj vkus až příliš pěkná a poté, co se bojištěm prožene deset tanků, které zničí nepřátelskou linii, měli bychom vidět a téměř cítit peklo, které jsme rozpoutali. Vše je však příliš sterilní a zničené jednotky zkrátka z mapy po pár vteřinách zmizí a nezůstane po nich ani zničená půda, vypálené lesy nebo něco podobného. Atmosféra ze zkrátka příliš nekoná, což je u válečné hry skutečně škoda a upřímně bych si dovedl představit pár drobností, které by stačilo přidat a vše by působilo mnohem skutečnějším dojmem.

Nejlepší strategická hra na iPad!

Dávejte si sakra pozor na to, než si hru koupíte. Je totiž zatraceně návyková a čas u ní plyne rychleji, než by se mohlo zdát. Company of Heroes je skvělým příkladem toho, že klasické hry – pokud jsou kvalitní – mají na iPadu své místo a naopak mohou s přehledem válcovat ve všech směrech ty, které jsou tvořeny speciálně pro mobilní zařízení. Hra je totiž zcela plnohodnotnou zábavou, které nechybí vůbec nic a věřím, že pokud máte rádi klasické strategie, k tomu se vám líbí historické bitvy ve skvělé grafice, pak budete nadšeni stejně jako já. Jedná se v součastnosti o rozhodně to nejlepší, co si z hlediska strategických her můžete na iPadu zahrát. Původní hra Company of Heroes má na Metacritic neuvěřitelných 93% a většina herních magazínů jí v době vydání hodnotila těmi nejvyššími známkami, nyní už chápu proč.

Dnes nejčtenější

Další články