Zavřít reklamu

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak často se asi Česká republika obrací na Apple se žádostí poskytnutí dat? Pak vás následující řádky potěší. Apple totiž vydal dnes v noci druhou část své zprávy o transparentnosti za loňský rok, která mapuje jeho druhou polovinu. A právě v té se detaily (nejen) o České republice dočtete.

Ve druhé polovině loňska obdržel Apple dohromad 83 307 žádostí o poskytnutí informací jablíčkářů od zemí z celého světa, což je poměrně překvapivě o necelou polovinu méně něž tomu bylo za stejné časové období v roce 2019. Proč překvapivě? Jednoduše proto, že uživatelská základna Applu neustále roste a i v předešlých letech navyšující se počty žádostí tomuto trendu odpovídaly. Co se pak týče Applu, ten vyhověl 77 % žádostí oproti 80 % ve stejném období o rok dříve. Orgány daných zemí tedy dle všeho neplnily tak striktně jeho podmínky pro zpřístupnění informací například na iCloudu. 

Co se pak týče přímo České republiky, ta zadala 250 žádostí o získání dat z celkem 43 zařízení s tím, že jí bylo vyhověno v 79 %, tedy mírně nadprůměrně. Zajímá-li vás Slovensko, po zadalo 6 žádostí o data z 6 zařízení, avšak moc nepochodilo – vyhověno mu totiž bylo jen jednou, což pro něj znamená úspěšnost 17 %. Největším světovým žadatelem o data jablíčkářů je Německo, které poslalo na 16 819 žádostí ohledně 11474 zařízení, přičemž mu bylo vyhověno v 74 %, což není rozhodně špatné číslo. 

A co že se vlastně dané země mohou snažit od Applu získat? Moc toho upřímně není. Jedná se totiž většinou jen o základní věci typu jméno, příjmení a adresa zaregistrovaná pod určitým iCloud účtem, což je třeba k fyzickému nalezení dané osoby. Při závažnějších trestných činech pak může Apple poskytnout z iCloudu například fotky, emaily, zálohy iOS zařízení, kontakty nebo kalendáře. Zde je však třeba dodat, že k těmto datům je skutečně třeba Apple přesvědčit o tom, že jsou potřeba pro vyšetřování, což se evidentně ne vždy podaří.

Celou zprávu o transparentnosti Applu si můžete přečíst zde

Dnes nejčtenější

.