Každý měsíc pro vás vybíráme tipy na zajímavé desky, které se objevily na Apple Music. A jelikož je září již za chvíli za námi, pojďme se společně podívat na to, co se ve streamovací službě Applu urodilo nového.
Mohlo by vás zajímat
Drake – Certified Lover Boy
Kanadský rapper Drake už vydal lepší desky a celkem bezpečně můžeme říct, že z textařského hlediska měl taky světlejší chvilky. Přesto jeho šestá deska Certified Lover Boy stojí za poslech. Zaprvé je napěchovaná zajímavými hosty, jak za mikrofonem, tak v produkční sesli se protočily samé hvězdy současného amerického rapu: Jay-Z, Kid Cudi, Ty Dolla Sign, Travis Scott a další a další. Všichni jsou tu v jednom balení. A hlavně je Drake novým rekordmanem na Apple Music, žádná jiná deska neměla na této platformě v den vydání tolik přehrání jako Certified Lover Boy. Vzhledem k tomu, jak šílený náskok ve statistikách na sítích Drake dlouhodobě má, bude zajímavé sledovat, kdo a kdy ho na Apple Music trumfne.
Album si můžete poslechnout zde
José Gonzáles – Local Valley
Švédský písničkář se po šesti letech vrátil se čtvrtou deskou a zní pořád stejně a přesto trochu jinak. Víc si hraje s elektronikou, k angličtině přidal i švédštinu a španělštinu, ale i nadále je okamžitě rozpoznatelný a svůj. Jako kdyby se žádná pauza nekonala, vrátil se před fanoušky tak, jak od nich před léty odešel. Což je ve výsledku dobře, protože ten jeho konejšivý hlas a houpavé skladby jsou přesně to, co v dnešní době rozbouřené covidem i volbami potřebujeme slyšet. Jen by možná příště neškodilo té elektroniky zase trochu ubrat, Local Valley na některých místech zní spíš jako elektronické projekty, kterým se José Gonzáles bokem věnoval.
Album si můžete poslechnout zde
Iron Maiden – Senjutsu
Už se singlem The Writing on the Wall způsobili takovou malou senzaci, countryový nástup a pak hardrocková dupárna dávaly tušit, že i na sedmnácté desce Iron Maiden neplánují rozhodně recyklovat materiál. A ten báječný klip, který singl doprovodil!
Senjutsu je comebackovou deskou jak víno, přináší neuvěřitelných 82 minut nové muziky, zároveň nasytí starým dobrým zvukem, ale hlavně jde o velký návrat frontmana Bruce Dickinsona, který si v posledních letech prošel rakovinou jazyka a jeho další kariéra i život byly ve hvězdách. Není divu, že se Senjutsu tak dobře prodává a komerčně patří mezi nejúspěšnější desky kapely po roce 2000. Tohle je přesně ta deska, kterou si fanoušci vymodlili.
Album si můžete poslechnout zde
Manic Street Preacers – The Ultra Vivid Lament
Jedna z nejslavnějších waleských rockových kapel má pořád chuť do práce. Manic Street Preachers na čtrnácté studiovce sice možná trochu recyklují svůj zvuk, ale to dělají už od desky Know Your Enemy vydané před dvaceti lety. Pro jejich muziku byla vždycky typická provokace a občas zašli zbytečně daleko, například když na Kubě hráli Fidelu Castrovi, nicméně z naléhavosti nikdy nic neubrali a platí to i pro novinku. The Ultra Vivid Lament je deska pozastavující se nad dostupností a rizikem moderních technologií, nad možností špehovat všechny a všude a rizikem fízlování ve vlastní kapse či počítači. Výtečný je duet Blank Diary Entry s Markem Laneganem, pánové si opravdu sedli.
Album si můžete poslechnout zde
Imagine Dragons – Mercury: Act I.
Málokterá nahrávka v posledních měsících kritiky rozdělila tak jako pátá deska americké kapely Imagine Dragons. Někde jsou nadšení, jinde krčí rameny nad průměrem, NME a Pitchfork desku rovnou sestřelili.
Imagine Dragons ale nejde upřít, že z hlediska poprockového zvuku jsou stále nejaktuálnější kapelou v mainstreamu a ostatní jim akorát koukají na záda. Desce pomohlo i konceptuální rozdělení do klidnějších interní poloviny a dravějšího extrovertního pokračování. Zásadní je tu role Ricka Rubina, který dokáže i z průměrných nahrávek vydupat pozoruhodné kousky. Zajímavé je, že Mercury: Act I. se v žebříčku nejprodávanějších desek dostala na druhé místo celkem logicky v domovských USA, ale stejnou pozici dobyla už jen v jedné zemi na světě – Česku. Máme prostě Imagine Dragons rádi.
Zrovna u Iron Maiden mně přijde že vykrádají sami sebe, album bez hitu a navíc s otřesným zvukem.