Zavřít reklamu

Diskuze k článku

Zpět na článek

    Hele proč ne. Za ty prachy slušný základní streamer allinone, solidní regály a bohužel na dnešní dobu celkem zbytečný gramec, se kterým se hi-fi fakt nezačíná, ale spíš končí.

    Nicméně mám výhrady k tomu stavění, protože jakýkoliv smysluplný krok kupředu znamená tohle všechno dát pryč a začít od znovu za trojnásobek. Na 25W zesilovači nepostavíte nic, na těch regálech taky ne a gramec je v dnešní době spíše na okrasu.

    …. jsem se celkem nasmál, pamatujte, že peníze nejsou všechno. Btw. zbytečně drahé hlouposti za peníze dovede nakoupit i hlupák, který pak takovou sestavu dá vedle televize do malého pokoje a …… voilá, nic moc. :-)

    Já o penězích a jejich důležitosti vůbec nic nepsal marku, to jste si vykonstruoval sám. Přečtěte si raději 5x můj příspěvek a potom odpovězte znovu, ale dokážete to? Děkuji.

    @IQ211: a to Vaše „… všechno dát pryč a začít od znovu za trojnásobek….“ je o čem? JJ, inteligence na nule, ale chytrostí spousta, že?

    „… všechno dát pryč a začít od znovu za trojnásobek….“

    Marku marku, kdo vám stojí na vedení? To je reakce na výrok redakce, který jsem ve vém příspěvku také zmínil, že se údajně jedná o sestavu, na které se dá stavět. Tím je myšleno rozšiřování, vylepšování a pod. A to se na téhhle sestavě nedá, protože má konečné základní limity. Jakákoliv snaha o posun kupředu má jen jedno řešení a to kompletní výměnu.

    Toliko k vámi postrádané inteligenci, jak zmiňujete, což si vyprošuji, neboť s evidentními usmrkanci já husy nepasu.

    A teď mi laskavě vysvětlete, proč si moje příspěvky berete osobně, jako bych vám snad nějak ublížil.

    IQ má pravdu. Tohle si člověk jednou koupí a už k tomu nic nepřidá. Jakýkoliv pokus o rozšíření rovná se koupě celé nové sestavy. Nejen proto že tohle je skutečný low end, ale také s ohledem na vývoj technologií.

    Mám pocit, že streamer to právě neobsahuje. Pouze do toho lze poslat hudbu přes BT, tedy nepříliš kvalitně. Po síti (ať už wifi, nebo ethernet) by to bylo rozhodně lepší.

    BT není žádná známka nekvality. To jak to pracuje opět záleží na tom, jak to udělali v zesilovači. BT zde může fungovat jen jako transport bez jakýchkoliv známek na kvalitu. A to v tomto případě nevíme. Informace schází. Tak to neodsuzujte automatiky.

    iQ211: aptX maximální bitrate 384kbps, CD 1411kbps. Jsme na úrovni mp3 320. To nemá s kvalitním zvukem, o kterém se píše nic společného. BT nemůže fungovat jako transport bez vlivu na kvalitu, protože zatím všechny BT kodeky jsou ztrátové, dokonce i ten nejlepší LDAC (990kbps). Vše co je nad přenosovou schopnost kodeku se algoritmem ztrátově uřízne stejmě jako v mp3 (která používá mimochodem daleko lepší algoritmy, např lame, než kodér pro BT přenos aptX). A aptX teda rozhodně poznat na zvuku je.
    To oříznutí samozřejmě nedělá zesilovač jak píšete, ale vysílací strana, tedy např. telefon. Z toho důvodu používá např Spotify tzv connect, kdy přes BT z telefonu obdrží streamer jen info co má hrát, ale pak se na to připojí sám po síti, přes BT žádné pakety s hudbou nejdou.
    Bezztrátově a zároveň bezdrátově zatím v současnosti přenesete zvuk pouze wifi streamem.

    Vůbec nečtete o čem píšu. Já vůbec nepsal o BT kodecích, ale o transportu. BT 5.0 má přenosovou kapacitu až 255 Mbit/s, což dalece překonává většinu internetových přípojek v ČR. To nemá nic společného s bitrate hudebního formátu. Mimochodem mám doma audiofilské zařízení, které přes BT přenáší hudbu v tak špičkové kvalitě, že ji poslechem nerozeznáte od CD/WAW. Ano, nestojí 15K, ale cca 150K. Ale o tom není tento spor. Pěkný den.

    iQ211: ano ze zařízení A do zařízení B lze přes BT poslat balík dat (v dřevních dobách se to tak dělalo, posílají se tak dnes fotky mezi mobily). Ovšem nikoliv zvukový stream. To prostě nejde a cena zařízení na tom nic nemění. To by se muselo celé album například poslat z počítače do tohoto zesilovače, kde by se uložilo na disk a z něj přehrálo. A to sám uznáte že je nesmysl. Sám nevěříte, že by v tom zařízení byl HDD, nebo SSD disk (to bysme byly i na úplně jiných cenách, navíc by to nezačalo hrát hned ale až po době, kdy by se celý soubor přenesl, tohle se dnes řeší wifi modulem, tedy násobně kvalitněji a levněji).
    Takže já čtu pozorně, ve specifikaci je mimo jiné uveden aptX kodek, tak není třeba psát nesmysly o rychlosti BT 5.0 ve vztahu k hudbě.
    Jen tak mimochodem, jaké máte audiofilské zařízení v ceně 150 tisíc, jestli se můžu zeptat?

    Dobrá, tak tedy jinak. Můj zesilovač mi při přehrávání z TIDAL přes BT ukazuje u záznamu MASTER na displeji zesilovače bitrate: PCM32/44.1kHz. Stejný údaj mám např. při přehrávání hi-res záznamů Supraphonu. U streamování CD záznamů mi pak ukazuje PCM16/44.1kHz. O jakou ztratovou kompresi, snižující tu kvalitu, se tedy jedná? Děkuji za vysvětlení, rád se poučím o nové informace.

    A z jakého zařízení a jakým protokolem tam ten stream posíláte? Ten zesilovač asi nemá MQA certifikaci, když vám to píše Master, ale současně ukazuje tak nízký bitrate, takže dochází jen k prvnímu rozbalení MQA v přehrávacím software?

    Marin:

    Martine, onen MASTER je definice hi-res záznamů na TIDAL, nikoliv nějaké zobrazení na displeji zesilovače. Znáte TIDAL? Zkoušel jste to někdy? Mám pocit, že se moc neorientujete, když podle vás nejde přenést bezstrátový stream přes BT, ale přes Wi-Fi to jde. Jsou mistrovská digitální zařízení, která se vzorkovací frekvencí 96-192kHz nepracují záměrně z pragmatických důvodů, neboť způsobuje řadu negativních vedlejších efektů a když zapátráte na internetu zjistíte, že i podle oficiálních odborných panelů nemá vyšší frekvence nad cca 50kHz žádný pozitivní dopad na hudbu. Podstatou požadavku na kvalitu přenosu je dostat požadovaný objem dat bezjiterovou technologií do DAC. Takže si záznam nejdříve prevzorkují na vlastní HW. Tak to dělá můj přístroj, když ukazuje PCM32 / 44.1KHZ

    Ano Tidal znám jak svoje boty a používám ho denně. Takže dobře vím co znamená Master. Jedná se o hi-res hudbu, flacy zabalené v kontejneru MQA. Existuje několik vrstev rozbalení takového flacu. První rozbalení může provést přehrávací software, v mém případě Audirvana. Pak to obvykle ukazuje datový tok 24/44,1 24/48 24/88,2 a nebo 24/96 a kvalitou to odpovídá takovým flacům. Další rozbalení už může provést pouze DAC s certifikací od firmy Meridian. Pak vám to ukáže třeba i vzorkovací frekvenci 24/176, nebo 24/192. A nelžete tady prosím o tom, že mistrovská zařízení nepracují se vzorkovací frekvencí nad 96kHz. Je to přesně naopak. Provádí se naopak upsampling ať softwarově, nebo hardwarově, i na frekvence 384, případně 768kHz. Ona totiž naprosto většina v dnešní době používaných převodníků hraje pro lidské ucho daleko příjemněji právě na vysokých vzorkovacích frekvencích, vyšších než v jakých jsou zaznamenány původní hi-res soubory. Takže buď jsou u např. firmy Signalyst hlupáci, když nabízejí relativně drahý software pro převzorkování (HQ player) a nebo dokonce u Chordu, který právě z tohoto důvodu nabízí zařízení Hugo M Scaler za 105 tisíc (a to si k němu musíte ještě pořídit vlastní převodník, protože to je krabička, která to právě jen převzorkuje) a nebo tady prostě píšete bludy o „mistrovských zvukových zařízeních a sample rate nad 50kHz, což je mimochodem vzorkovací frekvence, která neexistuje. O tom že mám pravdu se můžete přesvědčit třeba použitím trial verze právě HQ playeru, kde když si budete hrát se vzorkovací frekvencí, budete slyšet rozdíly ve zvuku, stejně tak to bude s digitálními filtry typu lineární fáze, minimální fáze, steep a podobně. Ale dá se to vyzkoušet i bez HQ, protože je dost pravděpodobné, že vaše PC obsahuje software SoX pro upsampling (MacOS a linux nativně, do win se dá zadarmo doinstalovat, nebo už ho spousta přehrávacího software obsahuje). Takže v tomto směru mě opravdu nemusíte poučovat a o Tidalu už vůbec ne. Jestli se chcete něco dozvědět o tom, jak funguje Master na Tidalu, tak si místo šíření nesmyslů a útoků nastudujte tohle: https://www.mqa.co.uk/how-it-works

    A ještě mi stále dlužíte odpověď, co že to máte za zařízení za 150 tisíc a o jaký „zesilovač“ co vám ukazuje 32/44,1 se jedná, z čeho hrajete a jaký používáte přenosový protokol.

    Do takhle melého kamrlíku dávám potřeby na úklid a ne High Fidelity Set. Hezké vánoce.

    Je velká škoda, že vás nenapadlo, že si ji redaktor nekoupil, ale má ji zapůjčenou na recenzi a nový byt si kvůli tomu kupovat asi nebude. Pěkný den

    Tahle sestava opravdu není High Fidelity Set. Navíc to rozmístění je 100% nouzové jen pro potřeby základního testu a vytvoření rychlého názou pro sponzorovaný článek. Jednotlivé komponenty ale vůbec nejsou nějaký odpad. To ne.

    Můžete mít nejdokonalejší sestavu na světě – ale jediné co si nekoupíte jsou uši !!!
    Těch kteří slyší rozdíly je výrazně méně než prodaných souprav ….

    Jako vánoční retro vzpomínka dobrý. Ovšem pro praktický život celkem k ničemu.

    Když je člověk mladý tak si myslí že je HiFi sestava důležitá. S věkem zjistí že z ní pak jen utírá prach. I děti víc než taťkovo HiFi ocení iPhone, Apple music a Home pod.

    S tím rozhodně nesouhlasím. Mé osobní zkušenosti jsou přesně opačné. Vlastně to sám naznačujete, když je člověk mladý, ocení iPhone, Apple music a sluchátka na ven. Čas a chuť na kvalitní reprodukci přichází až věkem, obvykle v tandemu s penězi.

    Hm na tom taky něco bude. Možná se k HiFi vrátím až všechny děti opustí rodinné hnízdo. Teď jsem ve stavu že na HiFi sedá prach a já si užívám trojkombinaci iPhone, Apple Music, AirPods spolu s dětmi. S mým kazeťákem z dob dětství se to nedá srovnat. Tak to musím dohnat.

    Ivan: Hifi doma prakticky souvisí se vším. Komplikace pro poslech jsou snad bezbřehé a mnoho zájemců v čase rezignuje, protože nenajdou ideální formu a prostor pro trvalé vychutnávání. Zřejmě je to nevyhnutné pro drtivou většinu lidí, protože právě prostorové předpoklady jsou naprosto limitní stejně jako naprosto zásadní. A tak většina dojde do stavu s tím sedáním prachu. Jen málo fanoušků skončí v pozici samostatné poslechové místnosti, která je sice poslechový ideál, ale většinou také nudné odtržení od běžného života. Nezoufejte, šance i možnosti existují akupodivu přibývají :-) Mě se to povedlo :-) A když mě …. :-)

    Já mám za podobné peníze primárně k ozvučení TV stereo receiver Pioneer SX-S30 DAB a sloupové repro Polk S55e. Nemám sice gramec, ale receiver umí klasické FM vysílání, DAB rádio, internetová rádia, Tidal, Spotify, Deezer a další streamovací služby, má podporu Airplay, obsahuje Google Cast, umí hrát z NAS, je tam podpora multiroom. Pracuje rovněž ve třídě D, ale má výkon 2x85W. Díky Dolby ProLogic umí vykouzlit vcelku uvěřitelný pseudoprostorový zvuk pro filmy i když je jen dvoukanálový.
    Co si mi říká, že moje sestava bude hrát o dost líp už jen skrz ty celkem povedené sloupy, byť postrádá gramofon, který zase já vůbec nepostrádám.

    Tak stará Tesla je dnes „know-how tradičních českých gramofonů“. No to je fór. Producent zastaralých křápů je dnes legendou a etalonem kvality.
    Bohužel si její produkci pamatuji a byl to křáp vedle šmejdu.

    Pokial si dobre pamatam, jediny aspon trochu „HiFi“ model bol licencny NC470 (NAD5120).. a posledny vykrik MC600Q – v case, ked vsetci vo svete uz 5-10 rokov pouzivali jednocipove mikroprocesory v spotrebnej elektronike, tak soudruzi z Litovelu zbastlili monstrum na CMOS obvodoch, horucej novinke od Roznova (ktore boli uz v tej dobe 15+ rokov bezny standard vo svete, RCA 40xx seria).. mal som ho od cca 1987 – nedavno som ho predal za pekne peniaze nejakemu nadsencovi.
    Tesla urcite nebola spicka v gramofonoch (mozno tak v sudruzskej RVHP).

    Chudáci z Litovele za to nemohli. Nedostali devizy na lepší součástky, tak dělali z toho co měli. Snažili se, ale stejně to stálo za ho… Kdo chtěl Hi-Fi musel do Tuzexu.

    Suhlasim.. velmi dobre viem, ako prebiehal „vyvoj“ v Tesle – dostali za ulohu okopirovat zahranicny vyrobok (alebo suciastku) s tuzemskou suciastkovou zakladnou (ktora zaostavala 10-15 rokov za svetom) alebo 20 rocnou technologiou..
    Najviac to bolo vidiet v mikroelektronike, kde zufala situacia so suciastkami (pasivnymi, IO LS TTL ci CMOS, o LSI obvodoch ani nehovorim, k VLSI sa soudruzi ani nedostali) nutila take kreativne riesenia, nad ktorymi v Intel/IBM len nechapavo krutili hlavou..
    Ked bol problem zohnat aj posr*te odpory ci kondenzatory, kto nezazil, neuveri.

    Martin:

    To už zavání technologickým marketingem. Větší vzorkovací frekvence jako víc pruhů Adidas. Funguje to, prodává se to. Touto cestou ale nejde každý. Mě už dnes zvučná hifi loga neohromí.

    Fyzika:
    Nyquistův–Shannonův vzorkovac

    … toliko k údajné nezbytnosti vysokých vzorkovacich frekvencí jakožto cestě ke zvukové nirváně.

    P.S. Svou audiofilskou duši jsem dávno upsal značce Lyngdorf. Snad jsou to stejně dobré přístroje, jako je ten váš.

    Ve volné chvíli prosím najděte ty informace jak to tedy ten Lyngdorf dělá, že to hraje jako ve studiu i přes Bluetooth. Děkuji.

    A nezlobte se na mě.

    Stále bych rád znal odpověď o jaký konkrétní model zesilovače se jedná a z čeho a jak do něj hudbu posíláte (například Airplay z Macu nebo iPhone)? Já jsem se upsal právě značce Chord. Konkrétně Chord Mojo a Chord Hugo TT2.

    Jedná se o poslední model TDAI. Streamuji všemi způsoby, které ten přístroj umožňuje pro zařízení Apple, AirPlay2, Bluetooth, TIDAL Connect. Pak USB archiv a výjimečně BR přehrávač. Celkem často pak přes Apple TV do HDMI vstupu. To je vše. PC vůbec nepoužívám, preferuji jednoduchost.

    Pěkné a ultimátní kousky. Klobouk dolů. Tradiční digitální filozofie, které se Peter Lyngdorf chtěl a podařilo se mu vyhnout. Problematika D/A převodu. Lyngdorf je filozofie, která vlastně DAC vůbec nemá, resp. jinak, zařízení je vlastně jen výkonový „DAC“, pracující v digitálním režimu až na svorky reproduktoru. Ve spojení s technologií na korekci akustiky místnosti RoomPerfect se jedná o unikátní a zároveň ultimátní zařízení konečné podoby pro reproduktorový poslech.

    No a vzhledem k tomu, že většina zesilovačů Lyngdorf disponuje wifi a ethernetem, tak mám pocit, že to tam u vás jde přes wifi (např. airplay), či po drátě (myšleno wifi z mobilu do routeru, z routeru ethernet do Lyngdorf) a ne přes BT, tomu by pak odpovídala ta převratná čísla bitrate. Taky jsem schopen poslat z iMacu, nebo iPhone bezdrátově ve vysoké kvalitě pomocí Airplay, ale samozřejmě to nejde přes BT, ale přes wifi. Pak ty zobrazené datové toky odpovídají, rovněž mi to jako vám ukazuje bitovou hloubku 32, byť se to normálně nepoužívá, standard je 16 a nebo 24 bitů. i když převodníky umí dnes i těch 32. Ale BT prostě neumí lepší stream jak 990kbps a ještě dlouho umět nebude.

    Na zesilovači i ovládacím rozhraní přístroj indikuje jaký vstup je používán. Takže pokud tam „svítí“ Bluetooth, tak prostě přehrává přes Bluetooth vstup. Pokud přes AirPlay, tak „sviti“ AirPlay a td. Jako můžete to zkoumat jestli na to máte náladu, ale Lyngdorf je tak trochu jiný svět a úplně všechno si dělá jinak. Proto je nejlepší i když chápu, že vám to zní jako hloupá reklama. V tom vám nemůžu bránit. Jeden uznávaný recenzent s dlouholetou tradicí o něm napsal, že je to konečná a dodnes na jeho webu najdete na nejvyšším prvním místě výběru desítek úctyhodných zesilovačů právě Lyngdorf. To trvá už 10 let, ještě ho tam nikdo neprekonal. A já tomu věřím, není to můj první Lyngdorf, ale určitě ten poslední. Čekal jsem už jen na plnohodnotnou streaming podporu na Lyngdorf úrovni a mám hotovo.

    Vy tedy umíte zavrtat červíky do hlavy. Něco zkusím. Odpojím internet a zkusím přehrávání přes BT bez připojení k internetu. Potvrdím pak váš předpoklad, případně jej vyvrátím.

    Jsem přesvědčený že tomu tak je. Když jsem poslal z iPhone stream do onoho Pioneera přes BT AAC kodek a přes wifi (Airplay), byl rozdíl ve zvuku dramatický. Samozřejmě se nemůže srovnávat Pioneer s vašim Lyngdorfem, ale stream pomocí AAC přes BT je jen jeden a je to limitováno právě tím kodekem (možná i limit na straně vysílače, na přijímací straně patrně ne, i když taky může být). Pravda přes LDAC by to bylo jiné, ale i tady jsme pouze na 70% kvality CD.

    A co rikate panove na Devialet Phantom Gold?

    Říkám na to, že konkrétně tohle jsem nikdy neslyšel, ale fyzika je neúprosná a objem (a průměr basových měničů) nic nenahradí. A uváděný hudební (byť ne sinusový) výkon 4,5kW působí hodně úsměvně, pod něčím takovým si představím výbuch dělostřeleckého granátu.
    Sloupy ve stejné cenové třídě jako třeba Bowers & Wilkins 703, Dali Opticon 8, nebo Focal Aria 926 (tedy ty rovněž zábavněji znějící) zahrají líp, jistěji, přirozeněji s daleko větším prostorem a detailem. Ovšem potřebují větší místnost s dobrou akustikou a správným umístěním a především odpovídající zesilovač, což je investice na víc, protože jsou pasivní a nemají různé wifi funkce a podobně. Měl jsem možnost slyšet podobnou podivnost Cabasse Pearl a znělo to jak jsem popsal výše. Na první dobrou to ohromí zvukem, ale pak si člověk uvědomí, že tam toho docela dost chybí. Je to samozřejmě můj názor, spousta lidí bude mít názor a vkus odlišný. Do menšího prostoru a na efekt proč ne. Ale ve stejné cenové relaci se dají pořídit daleko lepší (i když rozměrnější a „hloupější“) repro, ovšem s další investicí do zesilovače.
    Každopádně hipster krmící to z gramofonu bude mít u dámy daleko větší úspěch, než se sbírkou motýlů :)

Vložte vlastní komentář

celý text