Zavřít reklamu

Přemýšlíte nad nákupem některého z nejnovějších iPhonů, které Apple nedávno představil? Pak se vám bude dozajista hodit naše recenze iPhone 12, která vám zodpoví naprostou většinu vašich otázek ohledně tohoto telefonu. Ta sice přichází o zhruba měsíc později, než bylo pro recenze iPhonů v uplynulých letech obvyklé, avšak to jen kvůli tomu, že i samotný Apple s představením svých nových telefonů a jejich následným spuštěním prodejů kvůli pandemii koronaviru otálel. Jelikož je však již první várka pár dní dostupná, není s jejím testováním žádný problém. Jaký tedy iPhone 12 v běžném životě je? 

Design a zpracování

Částečný návrat ke kořenům. Tak přesně takto bych asi nejpřesněji popsal nový iPhone 12 po designové stránce. Oproti předešlým rokům se totiž vzhledově výrazně změnil, když opustil zaoblené hrany, avšak nutno podotknout, že je slovo “změnil” nutné tentokrát vnímat jinak než třeba při příchodu iPhonu X. Zatímco tehdy jsme totiž byli svědky opravdu obrovské změny, která jinak než jako velký krok vpřed popsat nešla, letos dává Apple “jen” částečně vzpomenout na svou minulost ve formě iPhonů 4 a 5, které se podobným designem též chlubily. Zda byl z jeho strany tento krok správný či nikoliv si musí zodpovědět každý z vás sám, jelikož je design ryze subjektivní záležitostí. Za sebe jej nicméně po prakticky třech dnech s telefonem v ruce hodnotím pozitivně, jelikož se mi i přesto, že ve své podstatě není ničím až tak novým vcelku líbí. Na druhou stranu, takový ten vnitřní “wow” pocit, který jsem si užil v roce 2017 právě u iPhonu X se u dvanáctky téměř nedostavil, což však asi ani s ohledem na to, jak “velký” mezigenerační skok udělala příliš nepřekvapí. 

Souvisejíci

Jak jste si již mohli na fotkách výše všimnout, do redakce nám na testy dorazil konkrétně zelený model, který vypadá naživo snad ještě lépe než na produktových fotkách. Zelená záda a hrany jsou sice ještě o něco málo světlejší, než Apple na PR snímcích ukazuje, ale to ve výsledku na kráse telefonu neubírá. Je s tím ale dobré počítat a pokud si na něj brousíte zuby, možná si jej v ideálním případě prohlédnout ještě před nákupem, abyste předešli možné rozladěnosti. Co se pak týče dalších barev, telefon je dostupný ještě v tmavě modré, červené, bílé a černé, přičemž barvu skleněných zad vždy kopírují i rámečky vyrobené i “dvanáctky” z tradičního materiálu – leteckého hliníku. Pokud by vás pak zajímala cena, telefon startuje na 24 990 korunách v 64GB verzi. Dostupný je dále i ve 128GB verzi za 26 490 korun a ve 256GB verzi za 29 490 korun. Oproti iPhonu 11, jehož je přímým nástupcem, tedy značně podražil – jeho základ se totiž dal před rokem koupit za 20 990 korun. 

Hodnotit výrobní zpracování iPhonu jako takové je svým způsobem zbytečné. Je na něm totiž jako již tradičně vidět, že si s ním Apple vyhrál a to tak, jak jen to bylo možné. Jen stěží byste díky tomu na telefonu hledali detaily, které by vám vyloženě vadily. Vše lícuje přesně tak, jak má a je vyrobeno přesně tak, aby to působilo na pohled krásně a neodfláknutě. Zkrátka a dobře, výrobní stížnosti si u iPhonu 12 opět místo nenajdou. Někoho možná trochu naštve přesunutí certifikačních symbolů ze spodku zad telefonu na jeho bok (konkrétně na jeho spodní část), ale za mě je toto řešení poměrně elegantní a to i z toho důvodu, že se Apple opět snažil tato loga co nejvíce zneviditelnit, takže si jich při běžném používání téměř nevšimnete. 

Ergonomie

Ačkoliv nabízí iPhone 12 velký 6,1” displej, za obra bych tento telefon rozhodně neoznačil. Jeho rozměry jsou totiž 146,7 mm x 71,5 mm x 7,4 mm při 162 gramech, čímž se velikostně blíží spíše 5,8” modelům než 6,1” iPhonům. Jen pro představu – 5,8” iPhone 11 Pro nabízí rozměry 144 mm x 71,4 mm x 8,1 mm při 188 gramech. iPhone 11 pak dokonce 150,9 mm x 75,7 mm x 8,3 mm při 194 gramech. Ostatně, rozměry telefonu se rád chlubí i samotný Apple, který je zmínil jak na prezentaci, tak na ně poukazuje i na svém Online Store, kde jej srovnává s iPhonem 11, oproti kterému je o 11 % tenčí, o 15 % menší a o 16 % lehčí. O zanedbatelné hodnoty se tedy rozhodně nejedná. Nutno nicméně podotknout, že zmenšení telefonu pro Apple nejspíš ve výsledku žádným velkým oříškem nebylo, jelikož mu stačilo “jen” osekat zakulacené kovové rámečky, které telefonům v minulých letech přidávaly na objemu poměrně dost. Zmenšení se ale dočkala třeba i baterie či Taptic Engine. 

V ruce působí velmi příjemně.

Jelikož se tedy telefon výrazně změnil jak z hlediska designu přijetím ostrých hran, tak i rozměrů, nejednoho z vás bude nejspíš zajímat, jak se vlastně drží v ruce. Abych byl upřímný, mě osobně zajímala tato věc snad více než vlastnosti telefonu, jelikož jsem si za poslední roky na zaoblené rámečky dost zvykl a tak nějak jsem úplně neměl chuť je opouštět.  Po pár dnech s telefonem v ruce však můžu coby majitel 5,8” iPhonu říci, že s držením 6,1” iPhonu 12 nemám sebemenší problém a to jak z hlediska úchopu přes hrany, tak z hlediska velikosti. Telefon totiž působí v ruce stále velmi příjemně a upřímně i skoro tak, jako by měl stále hrany zaoblené. Co se pak týče velikosti, přestože je mezi 5,8” a 6,1” rozdíl zhruba 0,75 cm, díky změně konstrukce telefonu se jedná o rozdíl zanedbatelný. Dokonce bych se nebál říci, že kdybych neměl svůj 5,8” iPhone takříkajíc “v oku”, velikostního rozdílu u iPhonu 12 bych si všiml stěží. Pokud je pro vás tedy 6,1” ve specifikacích iPhonu 12 strašákem a právě kvůli nim nechcete ze svého 5,8” a potažmo 4,7” iPhonu přejít, vězte, že se ani v jednom případě nebude jednat o markantní skok – tedy minimálně v případě, že už není 5,8” pro vaší ruku naprostým limitem. Tam už bych si přechod samozřejmě rozmyslel. 

iPhone 12 v redakci Letem světem Applem
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Jak jsem psal výše, velkým downgradem prošla i hmotnost telefonu, která je u 6,1” modelu pouhých 162 gramů, zatímco vloni tomu bylo 188 gramů v případě iPhonu 11 Pro a 194 gramů v případě iPhonu 11. Ačkoliv se může zdát ztráta dvou či tří desítek gramů jako naprosto zanedbatelná, pravdou je, že jí u takto malého zařízení skutečně pocítíte a to tak výrazně, až mě to samotného překvapilo. Že je telefon velmi lehký jsem si začal uvědomovat hned po jeho prvním vyjmutím z krabičky, ale daleko více to člověku dojde při jeho souběžném používání se staršími modely, které jsou zkrátka cítit mnohem víc. Zda to lze označit za klad či zápor nicméně tak úplně nevím, jelikož stejně jako v případě designu u hmotnosti platí, že každému sedí něco jiného. Mně osobně by třeba pár gramů navíc nevadilo, jelikož se pak cítím s telefonem trochu jistěji, ale naopak má přítelkyně byla z váhy naprosto unesená.

I nadále lapačem otisků.

Kromě váhy, rozměrů a nového tvaru se na držení telefonu samozřejmě podepisuje i to, jak jsou opracované jeho povrchy. Apple vsadil u “dvanáctky” na typickou kombinaci lesklých skleněných zad s matným hliníkem, která se mně osobně drží lépe než kombinace matných zad s lesklým rámečkem u řady Pro. Bohužel, i letos jsou lesklá záda doslova magnetem na čmouhy a nejrůznější otisky, takže pokud se telefon chystáte používat bez krytu, připravte se na časté leštění. Je škoda, že zrovna s touto věcí Apple dlouhodobě nic moc nedělá, jelikož na ní lidé nadávají už od iPhonů 8 – tedy od roku 2017. 

Displej a Face ID

Do loňského roku vsázel Apple u své levnější řady vlajkových modelů na Liquid Retina Displej – tedy jinými slovy klasické LCD. Tím totiž osadil jak iPhone XR v roce 2018, tak i iPhone 11 v roce 2019. Oba tyto telefony jsem pro Letem světem Applem recenzoval a oba jsem za tento displej chválil, jelikož mi přijde jako to nejlepší, co Apple mohl v rámci LCD displejů pro levnější řadu použít. Jejich zobrazovací schopnosti jsou totiž velmi dobré a věřím, že minimálně 80 % jablíčkářů naprosto stačí. Letos se však Apple rozhodl dát LCD displejům vale a celou svou řadu osadit jen OLED panely, čímž jí ještě více sjednotí. Zda je tento krok správný či nikoliv si popravdě hodnotit netroufnu, jelikož se logicky podepsal i na ceně samotných telefonů, avšak byl dle mého nevyhnutelný. Dříve či později by totiž Apple stejně musel – stejně jako jeho prakticky veškerá konkurence u telefonů cenové kategorie iPhonů – na OLEDy přejít, tak proč ne zrovna letos. A výsledek stojí samozřejmě opravdu za to.

Displej je skvělý. Ostatně, jak je u Applu zvykem.

“Dvanáctky” dostaly ty nejlepší OLEDy, které Apple v současnosti využívá – tedy Super Retiny XDR představené loni u iPhonů 11 Pro. To jinými slovy znamená, že jeho displej nabízí rozlišení 2532 x 1170 pixelů při 460 ppi, kontrastní poměr 2 000 000 : 1, HDR či maximální typický jas 625 nitů a maxmální HDR jas 1200 nitů. Kdybychom pak proti tomu postavili Liquid Retinu HD z iPhonu 11, bavili bychom se o displeji s rozlišením 1729 x 828 pixelů při 326 ppi, kontrastním poměrem 1400 :1 či maximálním jasem 625 nitů. OLED novinky tedy loňský displej válcuje na papíře na plné čáře a ani v reálu tomu není samozřejmě jinak. Barvy, které je schopný zobrazit, jsou totiž viditelně živější, sytější a zkrátka mnohem hezčí. Naprosto dokonalá je na oko i ostrost displeje, jeho jemnost a samozřejmě i zobrazování černé barvy, kterou mají obecně OLEDy oproti LCD jak z jiné galaxie. Zde bych se tedy nebál říci, že je cenový rozdíl mezi 11 a 12 opravdu opodstatněný, jelikož za více peněz dostanete opravdu o poznání více muziky. Na druhou stranu je ale potřeba říci, že právě zvýšením ceny Apple “levné” iPhony z řady 12 více “znedostupnil”, což je možná trochu škoda a kvůli čemuž bych se osobně hodně rozmýšlel, jestli při výrobě OLED skutečně použít. Apple to má ale samozřejmě daleko lépe spočítané než já, takže se podobnými úvahami nemá smysl dále zabývat. Vraťme se tedy raději zpět k displeji.

Jelikož je displej parametry shodný s tím, který Apple použil loni v modelech 11 Pro (samozřejmě vyjma rozlišení), zřejmě se v něm nemá smysl dál úplně pitvat. Co si však drobné rozpitvání zaslouží, je šířka rámečků kolem něj. O těch jsem ve svých prvních dojmech z telefonu psal, že na mě působí opravdu citelně tenčím dojmem než tomu bylo u iPhonů v minulých letech, ale čím déle mám “dvanáctku” v ruce, tím méně tento pocit mám. Rámečky jsou totiž i u ní relativně široké a určité zúžení by jim tedy alespoň za mě rozhodně neškodilo. Totéž v bledě modrém by se pak dalo říci i o výřezu v displeji, který se zkrátka ne a ne zmenšit či jinak změnit. Chápu, že technologie, které skrývá, asi není úplně snadné přepracovat tak, aby 100% fungovaly i při menších rozměrech, ale na druhou stranu žijeme v době nevídaných technologických možností a proto tak nějak věřím, že by si s tím měl Apple umět bez větších potíží poradit. Proč tomu tak stále není je sice svým způsobem záhadou, dle mého je však zatím jeho vypočítavost, kdy chce podobné dílčí novinky uvolňovat postupně a tím své uživatele “nutit” k jejich nákupu. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby po letošní změně designu přišel menší výřez příští rok a to coby hlavní tahák iPhonů 13. 

iPhone 12 LsA 17
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Displej nových iPhonů 12 (a i 12 Pro) má ještě jednu vlastnost, na kterou Apple ve svých propagačních materiálech zákazníky láká. Co do činění však nemá s jeho zobrazovacími schopnostmi, nýbrž odolností. Přední strana telefonu je totiž opatřena technologií Ceramic Shield, která by jí měla zajistit oproti ostatním sklům daleko větší odolnost proti prasknutí a to díky nanočásticím keramiky. A když říkám daleko vyšší odolnost, myslím tím opravdu daleko vyšší odolnost – Apple totiž hovoří až o čtyřnásobném zvýšení. Sklo by mělo být nicméně odolnější i proti poškrábání. Asi vás příliš nepřekvapí, že jsem ani jednu z těchto věcí na testovacím kousku raději nezkoušel, jelikož bych si Alzu, která nám telefon na recenzi zapůjčila, nerad proti sobě poštval. Snažil jsem se nicméně zaměřit alespoň na povrch displeje jako takový a to, zda se náhodou s příchodem keramického štítu určitým způsobem nezměnil. A abych řekl pravdu, přijde mi, že trochu ano. Na dotyk mi přijde strukturou malilinko jiný než tomu bylo v předešlých letech, ale nutno říci, že to může být třeba i jiným typem oleofobní vrstvy, kterou na displeje Apple používá kvůli eliminaci šmouh a otisků. Že ty se na něj chytají stále ve stejné míře vás však zřejmě příliš nepřekvapí. 

Výkon a úložiště

Srdcem telefonu je 5nm procesor Apple A14 Bionic, který je dle slov Applu suverénně nejvýkonnějším mobilním čipem současnosti, který je navíc schopný zatápět i procesorům počítačovým. Kdyby vás pak zajímala RAM paměť, ta je 4 GB, což je stejná hodnota jako u loňských iPhonů 11 a 11 Pro – o nedostatečné velikosti se tedy určitě hovořit nedá. Ačkoliv příliš velkým příznivcem benchmarků nejsem, “dvanáctku” jsem skrze Geekbench 5 několikrát prohnal, abych z ní vymáčkl skóre průměrných 1590 bodů na jedno jádro a 3950 bodů na více jader, což jsou mimochodem velmi podobné hodnoty těm, kterých dosahuje iPhone 12 Pro se stejným procesorem a 6 GB RAM. Kdyby vás pak zajímaly výsledky benchmarků iPhonů 11 Pro, ty se pohybují kolem 1330 bodů na jedno jádro a 3450 bodů na více jader. Rozdíl je tedy vcelku slušný – tedy alespoň takto číselně. 

Potenciál telefonu nevyužívá naplno ani samotný Apple.

Hezká benchmarková čísla jsou však jedna věc a použití v reálném světě věc druhá a mnohdy diametrálně odlišná. Ne však v případě iPhonu 12. Telefon je totiž opravdu neuvěřitelně svižný a to i v porovnání s rok či dva starými modely. Výkonnostní nárůst je tedy zkrátka znát na všech frontách, byť někde je ještě vidět určitá nedokonalost ve formě neodladěnosti aplikací. Bohužel, tato neodladěnost se týká i aplikací nativních, které se někdy na můj vkus spouští déle než by musely (například Fotoaparát), a jednak jsou z hlediska rozvržení některých ovládacích prvků v kombinaci s plochou displeje vytvořeny docela nesmyslně. U některých aplikací například Apple vcelku zvláštně místo posunutí některých ovládacích prvků do prázdných míst vzniklých větším displejem jen tato místa podbarvil pozadím aplikace a tak podobně, což mě zkrátka mrzí. Potenciál displeje a potažmo celého telefonu totiž tyto ledabyle vyřešené věci snižují. Nicméně si myslím, že se zde jedná naštěstí jen o krátkodobou záležitost, která bude vyřešena pomocí softwarových updatů a proto asi nemá smysl za ní přespříliš nadávat. 

Fotka iPhonu 12
Zdroj: Redakce Letem světem Applem
Na nedostatek výkonu si stěžovat nebudete.

Kdybych pak měl zhodnotit výkon telefonu při používání náročnějších aplikací, neřekl bych proti němu křivého slova. Veškeré aplikace a hry, které jsem na něm testoval, totiž běžely naprosto perfektně a to bez jakéhokoliv sekání či delších načítacích prodlev. Například takové Call of Duty: Mobile, které je pro testování výkonu pro jeho náročnost naprosto parádní nástroj, fičí na “dvanáctce” naprosto skvěle – dokonce bych se nebál říci, že o několik levelů lépe než v případě i o rok starších iPhonů. Totéž pak lze říci i o nejrůznějších softwarech pro úpravy fotek či videí a tak podobně. Na druhou stranu by se však skoro až chtělo říci, zda to vůbec někoho překvapuje. Výkonnostní nárůst totiž vídáme u iPhonů rok co rok a jeho projevy jsou vždy prakticky stejné. A co je důležitější – naprostá většina z nás jej stejně neocení, jelikož jej jakkoliv komplexněji nevyužije. Jasně, pro CoD je to fajn a pro pár dalších softwarů taky, ale ty určitě celý den “nežhavíte”. Letos má však Apple dle mého s výkonem telefonu jiné plány – konkrétně plány pro softwarová vylepšení fotek, které si takřka 100% pořádný kus výkonu procesoru pro rychlé zprocesování všeho potřebného ukousnou. To vše však ukáže ve výsledku až čas. 

Zatímco v případě procesorů Apple na místě rozhodně nepřešlapuje, u úložných variant tomu tak bohužel je. Zatímco řada Pro totiž dostala do vínku v základu 128GB, na které navazuje 256GB a 512GB, “dvanáctky” začínají jen na 64GB, které doplňují 128GB a 256GB. 64GB v základu sice tak úplně málo není, avšak při pohledu na cenovku této verze bych řekl, že by jí 128GB stejně jako v případě řady Pro slušelo daleko víc. Toto šetření ze strany Applu proto upřímně moc nechápu a připadá mi, že se k němu Apple až moc okatě uchyluje jen kvůli snaze neohrozit prodeje základních iPhonů 12 Pro. U těch bych se pak zase mohl udivovat nad absencí 1TB varianty, kterou již konkurence nějakou dobu nabízí, ale to už je zase jiná pohádka … 

iPhone 12 v redakci Letem světem Applem
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Konektivita

Jeden velký paradox.

Konektivita iPhonů 12 je svým způsobem jeden velký paradox. Apple sice vnukl novinkám podporu 5G sítí, které čeká ve světě zářivá budoucnost (byť v Čechách nastupují zatím až na tu od T-Mobile poměrně pomalu, kvůli čemuž jsem jej zatím nemohl pro recenzi ani otestovat), zato jim však ponechal proprietální Lightning, který je z hlediska kompatibility příslušenství snad nejvíce nevlídným portem na nynějším trhu. Tuto zarputilost Applu popravdě také moc nechápu. Když už máme USB-C v Macích a iPadech, proč jej tedy nenasadí i do iPhonů a tím je nezpřístupní daleko většímu množství nejrůznějšího příslušenství? Vždyť i on sám se jimi cachá jakožto tvrdou konkurencí klasických počítačů (z hlediska výkonu), tak proč je člověku neumožní využít třeba podobně jako Samsung Dex jako základní desktopové stanice, potažmo alespoň zařízení jednoduše připojitelná k externím displejům? A pozor – tohle vše píšu z pozice člověka, který má Lightning fakt rád. Žijeme ale v době, ve které je přežitkem, jenž nás začíná čím dál více omezovat. 

fotka iPhonu 12 LsA
Zdroj: Redakce Letem světem Applem
MagSafe je bezesporu krokem kupředu.

Zatímco u portu Apple dle mého zaspal, nasazením MagSafe magnetů pod záda započal novou kapitolu příslušenství. Je totiž zcela jasné, že tato možnost úchytu lze využít na milion způsobů a proto věřím, že se v budoucnu dočkáme skoro až neuvěřitelných nápadů, které budeme moci u iPhonů zrealizovat právě jen díky “hlouposti” typu magnet v zádech. Jasně, externí displej si přes tuto vychytávku stále nezapojíme, ale například takové držáky ve stylu GoPro, kterými telefony přichytneme k určitému místu jen díky pevnému magnetu určitě nebudou k zahození. Až čas nicméně v tomto směru ukáže, jak velký krok kupředu nasazení MagSafe byl. Je nicméně možná trošku škoda, že v tomto směru Apple nejde zcela 100% výrobcům příslušenství naproti a třeba stále nevymyslel, jak řešit poškození vodou. U nových iPhonů totiž láká na odolnost v 6 metrech na 30 minut, což by bylo sice v kombinaci právě s MagSafe příslušenstvím ve formě nejrůznějších potápěčských držáků super vyzkoušet, ale kdo do toho ve výsledku půjde, když se mu telefon stejně může utopit a nikdo mu jej nevyreklamuje nebo mu alespoň neposkytne lepší podmínky pro splnění určitých požadavků? 

Fotoaparát

Apple se snaží každý rok fotoaparát u jeho iPhonů posunout na další úroveň a ani letos v tomto směru neudělal výjimku. Co se týče složení objektivů u “dvanáctky”, stejně jako loni u iPhonu 11 jsme se dočkali klasického 12 MPx širokoúhlého s clonou f/1,6 a 12 MPx ultraširokoúhlého se clonou f/2,4. To jinými slovy znamená, že zatímco ultraširokoúhlý objektiv si alespoň podle technických specifikací Applu nepolepšil, širokoúhlý objektiv už ano a to celkem slušně. Ostatně, i sám Apple na toto vylepšení upozornil několikrát při jeho představení a nezapomněl jej vyzdvihnout ani na svém webu, na kterém doslova uvádí, že je tento objektiv schopen pojmout při focení o 27 % více světla, což mu pomáhá zachytit perfektní záběry plné detailů a barev jak ve dne, tak i v noci. Fotky navíc pomáhá dotáhnout k dokonalosti softwarová funkce Smart HDR, která jim má zajistit dokonalou světelnou rovnováhu za každé situace – tedy například když bude snímek focen na ostrém slunci, ve výsledku nebude sluncem nikterak poznamenaný, jelikož jej dokáže “odfiltrovat” – tedy opět alespoň podle slov Applu. A jak si tedy fotoaparát vede v reálném světě?

iPhone 12 v redakci Letem světem Applem
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Focení 

Jeho testování jsem se věnoval prakticky celý včerejšek a dnešek s tím, že jsem jej vystavil snad všemu, co je možné – tedy ideálním světelným podmínkám, příšeří, tmě a samozřejmě i umělému světlu. Začněme tedy ideálním světlem a příšeřím. Fotky za těchto světelných podmínek zvládá telefon zachytit naprosto bravurně a to jak přes širokoúhlý objektiv, tak i přes ultraširokoúhlý. Oproti starším iPhonům si lze všimnout mírných rozdílů ve snímání barev, ale dle mého i skutečně lepší vyváženosti světla a snímání detailů.

Prohlédněte si fotky focené při ideálním světle či šeru venku:

Prohlédněte si fotky focené při umělém světle: 

Celkem mě nicméně mrzí, že Apple nezapracoval i na digitálním zoomu, který je i nadále naprostá mizérie. Objekty na něm sice rozpoznatelné jsou, o čemž se ostatně můžete přesvědčit i vy sami na snímků přiblížených koní, o následném požitku s prohlížení podobných fotek se však hovořit nedá. Pokud tedy při focení přibližujete rádi, sáhněte raději po iPhonu 12 Pro s teleobjektivem, který vám bude v tomto směru vyhovovat daleko víc.  Bez jakýchkoliv problémů si fotoaparát iPhonů 12 poradí i s umělým světlem doma či v obchodech. Snímky, které jsou v něm zachycené, totiž z hlediska barev a zachycených detailů odpovídají těm, které jsou foceny při běžném přírodním světle či v mírném příšeří, což je jistě fajn. 

Zoom na iPhone 12
Zdroj: Redakce Letem světem Applem
Noční režim posunul Apple u iPhonů 12 na novou úroveň.

Zatímco při víceméně standardních podmínkách focení fotoaparát iPhonu 12 starším modelům až tak neutíká, v případě Nočního režimu už ano. Ten se totiž Applu podařilo u novinky povýšit o několik levelů výše, což mě osobně velmi potěšilo. Asi největší peckou je to, že jej nyní podporuje i ultraširokoúhlý objektiv, který se těší mezi uživateli obrovské oblibě, což ostatně lze vidět prakticky na všech sociálních sítích. Výsledky focení přes ultraširokoúhlý objektiv při nočním režimu sice nejsou tak dobré jako v případě širokoúhlého objektivu, nicméně i tak je nelze jinak než chválit. Co se pak týče nočního režimu na širokoúhlém objektivu, zachytit skrze něj lze zejména díky lepší světelnosti objektivu mnohem více detailů, díky čemuž působí fotky celkově výrazně přirozeněji než tomu bylo v loňském roce. Například světelné zdroje, se kterými mají loňské iPhony v nočním režimu mírné problémy, si nyní Apple softwarově pohlídal daleko lépe, o čemž se ostatně můžete přesvědčit i na fotkách v galerii vedle tohoto odstavce. Velkou pochvalu zaslouží Apple rovněž za podporu nočního režimu u předního fotoaparátu, který sice nabízí clonu “jen” f/2,2, avšak i přesto zvládá noční snímky zachytit velmi dobře. Obecně by se tedy dalo říci, že to, co Apple v loňském roce rozpekl, nyní dopekl ve skutečně mistrovské dílo, které člověka zkrátka musí bavit. 

Podívejte se na porovnání nočních fotek z iPhonu 11 a iPhonu 12:

Podívejte se na další noční fotky z iPhonu 12:

Nahrávání

Lepší světelnost širokoúhlého objektivu se samozřejmě projevuje i při natáčení videa, která jsou i jednak plná detailů a reálnějších barev, ale také jsou výrazně kvalitnější v horších světelných podmínkách či vyloženě tmě. Je sice trochu škoda, že nočního režimu pro natáčení, o kterém se před příchodem iPhonu 12 spekulovalo, jsme se sice nedočkali, avšak ani tak nejsou videa pořízená za tmy rozhodně k zahození. Ostatně, přesvědčte se na ukázkách pod tímto odstavcem sami. Ty totiž kvality natáčení videa odhalí nejvíce a to snad i toho HDR v Dolby Vision při 30 fps, na které Apple láká ve svých propagačních materiálech.

Jen pár řádků výše jsem uvedl, že iPhone 12 neumí natáčet v nočním režimu. To však není ve výsledku tak úplně pravda, jelikož v jednom videorežimu to přeci jen zvládá. Řeč je konkrétně o časosběru, který je sice využitelný jen pro určitý typ videí, avšak i přesto jeho podpora nočního režimu potěší. Jak časosběr v nočním režimu vypadá se opět můžete podívat na videu níže. Bohužel, v současné situaci, kdy jsou města kvůli pandemii koronaviru spící ve dne i v noci se o žádný top prožitek nejedná, za což však telefon samozřejmě nemůže. Navíc jsem si upřímně nebyl při jeho záznamu jistí, zda skutečně probíhá, jelikož se mi nezobrazila ikona nočního režimu. V porovnání s klasickým videem natáčeným v noci je nicméně výrazně světlejší, takže jsem přesvědčen o tom, že je absence ikony indikující aktivní noční režim spíš jen softwarový bug. 

Baterie

Papírově tak úplně neoslní.

Spekulací o tom, že se iPhony 12 dočkají velmi velkých baterií, které jim zajistí výrazně delší výdrž než kterou oplývaly iPhony v letech minulých, bylo v posledních pár měsících víc než dost. O to trpčí pak pro mnohé z nás bylo, když jsme při pohledu do technických specifikací na webu Applu zjistili, že jsou na tom letošní modely takřka stejně jako iPhony 11 (Pro). Například u námi testované “dvanáctky” slibuje Apple 17 hodin přehrávání videa a 65 hodin přehrávání zvuku, což jsou stejné hodnoty jako v případě iPhonu 11. Co se pak týče přehrávání videa v režimu streamování, zde na tom má být “dvanáctka” o hodinku lépe než loňský iPhone 11, jelikož vydrží 11 hodin. Jeden by řekl, že se o jakkoliv oslnivé hodnoty nejedná, avšak je potřeba si uvědomit, že kapacita baterie iPhonu 12 je 2815 mAh, zatímco kapacita baterie iPhonu 11 3110 mAh. Je tedy jasné, že je co se spotřeby týče hardware iPhonu 12 v čele s procesorem A14 Bionic o poznání úspornější. A jak si tedy vede v běžném životě? 

Dopředu musím zdůraznit, že následující řádky je nutné brát s určitou rezervou, jelikož se na výdrži telefonu výrazně podepisuje jak frekvence jeho využívání uživatelem, tak i nastavení jeho funkcí v čele s notifikacemi, polohovými službami a další spoustou věcí. To jinými slovy znamená, že zatímco mně telefon vydrží v provozu x hodin, někomu jinému vydrží díky jeho úspornějšímu způsobu používání a nastavení o pár hodin více a někomu jinému zase při jeho vyšším “šťavení” o pár hodin méně. 

Vydrží vám bez problému celý den.

iPhone 12 testuji od páteční osmé hodiny ranní s tím, že od této chvíle jsem jej využíval vyloženě jako můj daily telefon a tedy jsem přes něj vyřizoval veškeré věci, na které jsem zvyklý – primárně tedy telefonáty, brouzdání na webu, maily, chat přes Messenger a WhatsApp, navigaci, přehrávání hudby a YouTube a samozřejmě příjem spousty notifikací (jen pro představu, denně jich je kolem 800). Hned po rozbalení jsem v pátek ráno telefon nabil kabelem na 100 %, což jsme vzhledem k tomu, že byl nabit více než z 50 % zvládl zhruba za hodinu a 20 minut. S nabitým telefonem jsem tedy naplno fungoval až do páteční 23. hodiny s tím, že večer mi zbývalo ještě 30 % baterie, což je hodnota, na kterou jsem se dostával při testování i s iPhonem 11. Podobný test jsem pak provedl v sobotu a v neděli s tím, že mi vždy při skutečně aktivním používání k večeru zbývalo ještě kolem 25 až 35 %. S ohledem na mé využívání telefonu se tedy nebojím říci, že si iPhone 12 z hlediska výdrže v žádném případě nepohoršil, avšak nenadělí vám oproti starším modelům ani nic moc navíc (nebavíme-li se o desítkách minut či v lepším případě slabé hodince). Při úspornějším používání by tedy neměl být u telefonu problém jej nabíjet jednou za dva a v extrémnějším případě i za tři dny. Ve druhém případě je však už skutečně potřeba baterku šetřit a po telefonu sahat spíš jen výjimečně. Nicméně pro naprostou většinu z nás je stejně nejdůležitější to, jaká rezerva zbude po jednom dni intenzivního využívání a ta je jak sami slyšíte více než solidní. 

Rychlost nabíjení neurazí, avšak ani nenadchne.

Pokud vás pak zajímá rychlost nabíjení telefonu, ani ta se ve výsledku oproti předešlým rokům nikterak nemění. iPhone 12 jsem zkoušel nabíjet jak skrze rychlonabíječku, tak i bezdrátově s tím, že ani v jednom případě jsem se s žádným vyloženým zázrakem nesetkal. Nabíjení skrze rychlonabíječku bylo logicky u iPhonu 12 rychlejší než v případě iPhonu 11 a to asi o 20 minut – zatímco iPhone 12 jsem totiž přes rychlonabíječku nabit za hodinu 15 minut, iPhonu 11 to trvá hodinu a půl. Čtvrthodinkový rozdíl je tedy jistě fajn, avšak na druhou stranu ani nic světoborného. Totéž v bledě modrém se pak dá říci i o nabíjení z 0 na 50 %, u kterého Apple uvádí na webu, že jej u iPhonu 12 zvládnete s kompatibilní nabíječkou do 30 minut. Pravdou je, že to telefon zvládne i rychleji (mně osobně se to povedlo za 29 minut, zahraniční recenzenti pak hlásí i 27 a 28 minut), což je čas, za který to zvládají i všechny starší iPhony podporující rychlonabíjení. 

Kdybych pak měl zhodnotit nabíjení skrze 7,5W bezdrátovou nabíječku Belkin, kterou dlouhodobě používám, jiné slovo než “pomalé” bych hledal stěží. Telefon se mi totiž podařilo bezdrátově dobít za dlouhé tři hodiny, což rozhodně není čas ke chlubení. Je škoda, že jsme se ani letos podpory většího příkonu nedočkali, byť jej mnohá konkurence v čele se Samsungem nabízí již poměrně dlouho. Klasická forma bezdrátového nabíjení je tedy opět záležitostí spíše pro noční stolek, potažmo do pracovny, kde člověka rychlost netíží. Pro rychlé nabíjení je pak nezbytné i nadále sahat po klasickém kabelu. 

iPhone 12 v redakci Letem světem Applem
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Resumé

Lepšího nástupce iPhonu 11 jsme si asi přát nemohli.

Jak tedy ve výsledku iPhone 12 zhodnotit? Dle mého tak, že jsme si lepšího nástupce iPhonu 11 přát asi nemohli. Jedná se totiž o telefon s minimem kompromisů, který zkrátka dokáže zaujmout v mnoha ohledech a to i majitele novějších iPhonů. Jeho nejsilnější zbraní je bezesporu fotoaparát, který ušel oproti loňským modelům primárně v nočním režimu skutečně velký kus cesty a který rozhodně stojí za to. Na druhou stranu, cena tohoto modelu není nejnižší a proto je potřeba si dobře promyslet, zda pro vás bude mít tento telefon smysl s určitými drobnými kompromisy například ve formě absence teleobjektivu, nebo se vám už vyplatí spíše dát své peníze do iPhonu 12 Pro. Zatímco loni a předloni totiž toto rozhodnutí výrazně ovlivňoval velký cenový rozdíl klasické řady a modelů z řady Pro, letos už tomu tak – bohužel, nebo bohudík – není.  Pokud jste však s absencí teleobjektivu, lesklými zády, nižší RAM pamětí či třeba hliníkovým rámečkem vnitřně v pohodě, myslím si, že na vás dokáže iPhone 12 udělat velmi dobrý dojem.

iPhone 12 v redakci Letem světem Applem
Zdroj: Redakce Letem světem Applem

Dnes nejčtenější

.