Zavřít reklamu

Píše se listopad 2019. Ono to vlastně není zase tak dávno. Zrovna prodávám svůj „mohutný“ MacBook Air z roku 2017 a přemýšlím, kam se v produktech mnou milované značky posunout dál. V té době jsem měl k motýlkové klávesnici nových MacBooků docela averzi. Po důkladné analýze svého okolí jsem zjistil, že nejsem jediný. Přátelé a kolegové, kteří si nové MacBooky kupovali s docela patrnými jiskrami v očích, z této rané fáze docela rychle vystřízlivěli. Všude v rámci zahraničních recenzí slýchávám a čtu, jak iPadOS dospěl. Jak je schopný nahradit MacBook, pokud od něj nevyžadujete programování, náročné výpočty v rámci tabulek a další podobné aplikace. Říkal jsem si: „Tyjo, já vlastně hlavně píšu, třeba to bude stačit.“ Koupil jsem si tedy nový iPad Air ve Wi-Fi verzi s 64GB úložištěm. Samozřejmě nesměla chybět ani Smart Keyboard, a protože jsem kreativní duše (nebo si to alespoň myslím), koupil jsem i Pencil. A světe… Ono to nestačilo.

Displej… Ach, ten displej

Musím uznat, že displeje Apple opravdu umí. Je zde sice „pouze“ IPS panel, v tom však nevidím žádný zádrhel. U mnoha výrobců notebooků/tabletů jsou IPS displeje, s prominutím, odpad, který vám opravdu vypálí oči. Není to zkrátka k podívání. Apple na to jde lépe. Sice vám do tabletu také dá IPS panel, ale ten nejlepší možný. Ačkoli by tabletu možná více slušela technologie OLED, nakonec jsem si docela rychle zvykl. Barvy jsou zde opravdu reálné, ikony ostré. To se o TN panelu s ani ne Full HD rozlišením, který jsem měl u MacBooku, opravdu řici nedá. A i když zde nenajdeme ani 120, ani více hertzů, tak i přesto je pohyb plynulý. To bylo to dobré, je čas podívat se na to špatné.

Pokud si pořizujete iPad coby náhradu notebooku či dokonce stolního počítače, musíte se zkrátka smířit s tím, že na displeji toho místa „moc nebude“. Přece jen se jedná o 10,5″ panel, který má své limity. Tehdy jsem si říkal, že na psaní mi musí 10,5″ přece bohatě stačit. Opak je pravdou. S takto malým panelem a vysokým rozlišením k tomu je psaní, řekněme… Velmi nepohodlné. Nejhorší pro mě byly některé webové stránky, které se tomuto typu zařízení zkrátka neumí moc přizpůsobit. Několikrát jsem se na iPadu pokoušel pracovat v Business Manageru od Facebooku, který slouží pro správu reklamních účtů. Kus strany se vůbec nezobrazil. Kdyby se dalo v tuto chvíli posunout do boku, pak nic nenamítám. Ale ono nešlo. Neviděl jsem tedy 25 % nástroje, který jsem musel využívat na 100 %.

Zároveň nemůžete očekávat, že by vám displej dal jakýkoli komfort při zpracování excelovských tabulek. Pokud máte pouze nějaké malé, základní – dobře, to ještě zvládnete. S jakoukoli náročnější tabulkou však narazíte. Posuny v nich nejsou takové, jaké byste očekávali. Výběr buněk a práce s nimi také není zcela ideální. Ale to se možná spíše bavíme o vlastnostech aplikace jako takové. Nicméně malý displej, který je navíc orientovaný primárně na dotyky, je v tomto případě také velkou překážkou.

V závěru si tedy musíte uvědomit jediné: bude vám takto malý displej stačit? Pokud máte jen sebemenší pochybnosti, pak asi není iPad ta správná volba. Minimálně ve velikosti 10,5″. Zkuste spíše zainvestovat do 12,9″ varianty. Pokud máte notebook spíše jako konzumní zařízení, pak zde nebudete mít problém. Většina stránek je dnes velmi krásně optimalizována. A ty, které ne… K těm se možná ani nedostanete.

Práce v posteli ano, na stole…? Raději ne

Miluji práci z postele. Pro někoho je takový styl kontraproduktivní, já však z postele zvládnu mnohdy víc než od stolu. A vyzkoušel jsem si to i v případě iPadu. Ve chvíli, kdy mám iPad spolu se Smart Keyboard na nohách, se mi na něm píše skvěle. Tak nějak se při každém zmáčknutí klávesy „prohoupne“ a já mám při psaní hned lepší pocit. Obával jsem se toho, aby se při položení na nohy nepřevracel, zda tedy nebude iPad těžší než samotná Smart Keyboard. Nakonec se mi však tyto obavy nepotvrdily, lenoši se tedy rozhodně bát nemusí! Práce na nohách tedy byla přímo ukázková. Horší to bylo, s podivem, u stolu.

Musíte být u takového stolu, kde budete dostatečně vysoko nad zařízením. Pokud jsem byl jen nepatrně výš, tak mi ruce po klávesnici příliš pohodlně nejezdily. Z psaní jsem měl rázem zcela jiný pocit. Nepříjemný. Kvůli tomu, že se vám na stole nemá „co houpat“, poznáte, jak nízký zdvih Smart Keyboard vlastně má. Pokud bych měl porovnat Smart Keyboard s klávesnicí na mém „stařičkém“ MacBooku Air, pak se mi na ní určitě psalo hůře. Ale s tím už asi tak trochu počítáte, když si podobné zařízení kupujete. Se Smart Keyboard také dostanete jediný úhel displeje. Já to nakonec jako překážku neviděl.

Co naopak velmi oceňuji, je to, že je klávesnice odolná proti polití. Sem tam se mi nějaká ta nehoda také přihodila. Stačilo ji trochu sklepat, otřít a bylo po problému. Zde by však byl můj MacBook dávno v křemíkovém nebi.

Pohodlí při psaní tak z velké míry záleží hlavně na tom, jakou máte klávesnici a kde pracujete. Smart Keyboard je docela fajn, ale ochranná pouzdra s klávesnicí od Logitechu by asi byla lepší volba. Navíc za lepší cenu.

iPadOS a práce s myší a souborovým systémem… Mírně špatný

iPadOS bych stále nazval jako „přerostlý“ iOS, a to i vzhledem k výhodám, které sepsala kolegyně Amaya v článku výše. Souborový systém je tu na pokročilejší úrovni, ale stále dosti základní. Můžete zde plnohodnotně připojit myš, ale pořád je to domyšleno jen z poloviny. Nevím, jak se vůči iPadOS chová Magic Mouse, vlastním bezdrátovou myš Logitech MX Anywhere 2S. Mimochodem – ta myš je úžasná. Tedy… Byla úžasná. Na MacBooku. S iPadem mi ale přišlo, že si spolu zase tak nerozumí. Výrobky třetích stran ale byly vždy trochu omezené, asi je to i tento případ. Nemůžu tedy s jistotou říct, zda se iPadOS chová stejně i vůči Magic Mouse, u ostatních výrobců ale zážitek nemusí být přesně takový, jaký byste očekávali, nebo jaký je vám předkládán marketingovými materiály Apple.

Přišlo mi, že cokoli, co jsem na macOS dělal, fungovalo lépe. Práce se soubory, práce s periferiemi, odladěnost detailů. Abyste mě nechápali špatně – iPad všechny tyto věci zvládal opravdu jak nejlépe umí. Přece jen je to stále mladší sourozenec tradičních laptopů, nedodělky se tedy vychytávají. Stále však máte pocit, že je jakákoli věc, kterou na iPadu děláte, pomalejší. Trvá déle, děláte ji s většími nervy, výsledek je někdy ne zcela ideální. Opět – toto však musíte brát před koupí v úvahu. I kdyby se Apple sebevíce snažil, tak z iPadu notebook neudělá. Ne do té doby, než tam bude vměstnán plnohodnotný operační systém.

Ale víte co? To bych ani nikdy nechtěl. iPad má být stále spíše „odpočinkové“ zařízení, na kterém sem tam uděláte nějakou tu práci. A tu odvede dobře.

Pár rad na závěr aneb Co bych chtěl, aby mi řekli dříve

Někomu se určitě může zdát, že cílem tohoto článku bylo zejména prodat výhody MacBooku nad iPadem. Vůbec ne. Chtěl jsem spíše demonstrovat, co následně obnášela má, možná trochu neuvážená, volba zkusit něco nového. Jsem marketér a s reklamou se setkávám každý den. A Apple reklamy zkrátka umí, co si budeme nalhávat. Chceme jeho zařízení. Chceme být jako lidé v jeho reklamách. Realita je však mnohdy od reklamy naprosto odlišná.

Nesnažte se vnímat iPad jako náhradu počítače. I když se vám Apple neustále snaží vtloukat do hlavy, že je to možné. Není. A asi nikdy nebude. iPad vám má být občasným pracovním pomocníkem, ale stále spíše konzumním typem zařízení. Adobe například uvedla novou verzi svého slavného Photoshopu i pro iPad. Dokážete si představit, jak na iPadu pracujete s mnoha vrstvami? Já tedy ne. Možná to půjde, ale nikdy to nebude ono.

Když bych měl svůj článek shrnout několika málo větami, asi vám řeknu toto: iPad je skvělý pro ty, kdo od něj nečekají příliš. Jakmile máte s postupem času vyšší a vyšší požadavky, pak se s iPadem zřejmě asi nenaplní. Je podobný MacBooku, zároveň je však úplně jiný. Nikdy nebude MacBookem, ale bude se mu blížit.

Dnes nejčtenější

.