Zavřít reklamu

Na začátku týdne se na internetu objevil první výkonnostní test iPhonu 12, přesněji pak jeho čipsetu Apple A14, který v něm nalezneme. Ten se – i přestože proběhl na nedokončeném zařízení a nedokončeném operačním systému – jeví alespoň papírově více než dobře. Procesor v něm totiž dle Geekbench 5 dosáhl v testu jednoho jádra 1658 bodů a v testu více jader 4612 bodů, čímž vcelku s přehledem zastínil nynější procesor A13 Bionic s jeho zhruba 1340 body na jedno jádro a 3500 body na více jader. Určitě se tedy shodneme na tom, že se jedná o další velký výkonnostní krok vpřed. Naskýtá se však otázka, co s ním.

Souvisejíci

Výkon telefonu je svým způsobem úsměvná věc. Na jednu stranu jej chce naprostá většina z nás co možná nejvyšší, na druhou jej však ta samá většina z nás není schopná už dlouhé roky byť z poloviny využít – tedy minimálně nějak konstruktivněji. Aplikace, které na iPhonech běží, jsou totiž v naprosté většině případů naprosto basic a hry, které se tváří jako AAA, jsou ve výsledku na výkonnějších telefonech “jen” trošku graficky uhlazenější, plynulejší či se načítají rychleji. Kdybychom tedy do rukou dostali telefony s výrazně nižším výkonem, zřejmě bychom si příliš nestěžovali, jelikož bychom to ve výsledku ani nepoznali – tedy u spousty věcí. Najdou se totiž samozřejmě i odvětví, kde je vysoký výkon potřeba. Mezi ně patří třeba fotosoustava iPhonů, která si již dávno nezakládá jen na hardwarových kvalitách, ale čím dál více u ní záleží i na komplikovaných výpočtech zkrášlujících fotky. Právě proto si tedy Apple nemůže příliš dovolit na výkonu šetřit. Osobně jsem přesvědčen i o tom, že výkon hraje důležitou roli i pro pokročilejší multitasking aplikací – tedy ten, který známe z iPadů jako Split View a podobně. Zatímco některé iPady mají totiž v tomto směru naprosto rozvázané “ruce” a podporují vše, co je možné, jiné – méně výkonné – iPady mají zkrátka smůlu a jejich multitasking je osekaný. Někteří z vás zřejmě nyní namítnou, že iPady zvládají komplexní multitasking již řadu let a to i s o poznání méně výkonnějšími procesory než nabízí v posledních letech iPhony. To je sice pravda, avšak důležité je si uvědomit, za jakou cenu. Spotřeba energie při multiaskingových úlohách je kvůli náročnosti na výkon daleko vyšší, což si můžete logicky dovolit jen u zařízení s větší baterií – tedy u iPadů. Tedy alespoň doposud to tak bylo.

Obecně se dá očekávat, že nové čipsety A14 budou opět o pořádný kus pokročilejší než předešlé generace a to nejen z hlediska výkonnosti, ale též energetické spotřeby, která by se mohla snížit na minimum. Díky tomu by se tak Applu mohly otevřít (a zřejmě otevřou) dveře k naprosto novým softwarovým možnostem pro jejich uživatele například právě v čele s propracovaným multitaskingem, potažmo výrazným vylepšením softwarů ovládajících fotoaparáty. Ostatně, jiná cesta ani není. Apple totiž své telefony “netuní” zbůhdarma – tedy tak, aby měly výkon či podobné věci jen tak navíc. Když už jim ať už na výkonu či RAM přidá, je tento přídavek více čí méně vidět na některých funkcích v telefonu jako například právě na fotoaparátu. Rozhodně se proto nedá očekávat, že by tomu bylo letos jinak a že by iPhony 12 přinesly “jen” brutální výkon, který by však nedával z hlediska dalších prvků v telefonu smysl a jen by zkrátka byl k dispozici.

Jinými slovy, únik benchmarku odhalující výrazné navýšení výkonu lze číst jako předčasné potvrzení toho, že nás u iPhonů 12 čekají velké věci založené právě na výkonu nebo zkrátka softwaru jako takovém. Těžko v tuto chvíli říci, co přesně to bude či jak závislé na výkonu budou, ale vzhledem k tomu, že vícejádrové skóre rostlo skutečně dost a stejně tak se nahlas hovoří i o výrazném navýšení RAM paměti, zdá se jako vcelku pravděpodobné, že vylepšení budou na čipsetu a RAM závislá poměrně hodně. Zda je to dobře či nikoliv si musí sám pro sebe zodpovědět každý z vás. Závislost na výkonu totiž logicky znamená to, že tyto funkce nedorazí na starší modely, ale budou exkluzivní jen pro ty letošní. Snad tedy budou stát za to.

Dnes nejčtenější

.