Zavřít reklamu

Kybernetičtí kriminálníci se nikdy příliš nestyděli v době nejistoty či během nejrůznějších krizí využívat masové paniky a hromadně útočit jak na firmy a korporace, tak na běžné uživatele, kteří takto často přicházeli o identity nebo se jim do počítače dostal ransomware, tedy vir vyžadující výkupné za dešifrování osobních dat. Výjimkou není ani celosvětová pandemie koronaviru, také známého jako COVID-19, kterého hackeři využívají a snaží se uživatele okrádat pomocí e-mailu i sociálního inženýrství.

Pokud se aktivně pohybujete v internetových vodách a občas jste zapluli i do nějakého toho pirátského zálivu, jistě vám neuniklo, že někteří lidé se neštítí takřka ničeho a snaží se uživatele okrádat všemi možnými způsoby. O to více tato skutečnost platí během krizových období, kdy lidé panikaří a racionalita jde často stranou. Zářným příkladem může být aktuální pandemie koronaviru, které kriminálníci a hackeři zneužívají ve svůj prospěch, alespoň soudě dle zprávy od Europolu. Útočníci k vlastními obohacení využívají jak malware, tedy škodlivý kód umožnující proniknout do počítače oběti, tak sociální inženýrství, kdy se vydávají například za zdravotníka a nabízejí testy či roušky za poplatek. Tyto metody sice nejsou nic nového pod sluncem, avšak v aktuální situaci jsou o poznání účinnější a často cílí na osoby, které spadají do rizikové skupiny, tedy zejména seniory nebo nakažené. Podvodníci jsou ale v mnoha ohledech poměrně kreativní a přichází také s novými taktikami, jako je online prodej vyprodaných zdravotních potřeb nebo nabízení neexistujících akcií.

Tímto způsobem tak útočníci získají jak důležitá data, tak peníze a nemusí se v podstatě ani příliš snažit. Stačí zvednout telefon, oslovit nějakou konkrétní osobu či firmu a prodat neexistující zboží, po němž je obvykle velká poptávka. Drtivá většina lidí si samozřejmě pravdivost informací neověřuje a na háček se chytí. Ač se v tomto případě jedná o snesitelné, ve většině případů pouze finanční škody, větší problém nastává při přímém útoku na některou z organizací. Stačí jmenovat například nedávný kybernetický útok na brněnskou nemocnici, který na dlouhou dobu odstavil přístroje a shodil celý systém. Spousta operací tak byla odložena a pacienti museli být přemístěni do jiných fakultních nemocnic. A nejedná se o výjimku, za uplynulý rok podobnému typu útoku čelilo až 75% zdravotnických zařízení ve Spojených státech.

„Kriminálníkům tato krize hraje do karet, rychle se na ni adaptovali a přichází se stále novými metodami, které jim v páchání zločinu pomohou. Zvýšenou aktivitu evidujeme také u organizovaných skupin, které se snaží využít situace a co nejvíce se na ní obohatit. Počet kybernetických útoků je zkrátka obrovský a neustále se zvyšuje. Útočníci navíc často záměrně využívají paniky okolo viru COVID-19 a přichází s inovativními postupy i novým druhem malwaru. Tyto faktory tak výrazně narušují život i bezpečí občanů v Evropské unii, a proto bychom se měli sjednotit a čelit viru i zločincům společně,“ vyjádřil se Europol v nejnovější zprávě. Jak je vidět, kritické situaci nečelí pouze reálný svět, ale také ten virtuální. Nezbývá než doufat, že si uživatelé začnou dávat větší pozor.

Dnes nejčtenější

.