Zavřít reklamu

Přiznám se, že by mě ani ve snu nenapadlo, že si budu moci (stejně jako mnozí další beta testeři iOS 13 a 13.1) vyzkoušet novou herní službu Apple Arcade ještě před jejím startem naplánovaným na čtvrtek 19. září. Osud, respektive Apple tomu však chtěl jinak a já tu teď sedím už coby novopečený předplatitel zbrusu nové herní služby z dílny Applu s exkluzivními tituly pro iPhony, iPady, iPody touch, Macy a Apple TV. Mnohé z nich jsem již na svém iPhonu a iPadu otestoval, stejně jako jsem si již zvládl udělat poměrně dobrý obrázek o prostředí služby i jejích možnostech. Nic už tedy nebrání tomu, abychom si službu přiblížili i v rámci recenze, která vám možná zodpoví na některé vaše otázky či vám dokonce pomůže při rozhodování, zda službu vůbec vyzkoušet. 

Hned na úvod musím zmínit, že zatímco na iPhonu a iPadu mi již Arcade bez problému běží, v případě Macu či Apple TV stále musím čekat. Veškeré následující řádky se tedy budou vztahovat ryze na iOS, respektive iPadOS verzi  Arcade, která však dle mého k vytvoření si velmi dobrého obrázku vzhledem k tomu, že všechny tituly a jejich možnosti budou dostupné i na ostatních platformách, stačí. Jasně, uživatelské rozhraní se bude na jednotlivých platformách mírně lišit. Vycházet však stejně bude z toho, na co jsme už u nich zvyklí – tedy z App Storů (v případě macOS a iOS) či obecně designu rozhraní jiných částí systémů (v případě tvOS). 

Uživatelské prostředí

Jak už jsem psal včera ve svých prvních dojmech z  Arcade, uživatelské prostředí designově vycházející z App Storu se mě osobně moc líbí a jsem rád, že se tu Apple nepokoušel dělat žádné experimenty se zcela novými prvky. Jakmile se totiž do Arcade poprvé prokliknete, máte pocit, jako byste v něm už strávili dlouhé dny, týdny či dokonce měsíce a to právě díky známému App Storovskému designu. Přesto mě tu ale vcelku štve určitá nepřehlednost, kterou služba trpí. Je sice super, že si tu Apple dovolil být svým způsobem „free“ a hry nerozřazuje jako suchar přímo do zaběhlých žánrů (tedy arkády, akční, závodní,..), ale spíše do skupin, které mají jakkoliv uspokojit vaše touhy po něčem. Setkáte se tedy třeba se sekcí „Vyrazte za dobrodružstvím“, která skrývá mnohdy vcelku rozdílné hry, které jsou však v nitru propojené právě honbou za dobrodružstvím, „Tohle musíte slyšet“, kde se zase dočkáte skutečně úžasných soundtracků, které vás budou bavit snad víc než samotná hra, nebo třeba „Není čas ztrácet čas“, ve které zase naleznete hry, které mají tak brutální tempo, že si před každým vaším nádechem vždy raději dvakrát rozmyslíte, zda si jej můžete v danou chvíli dovolit či nikoliv. Nicméně každá mince má dvě strany a nejinak tomu je i zde. Neokoukané kategorie jsou sice super, na druhou stranu však na přehlednosti mnohdy moc nepřidají a pokud si do Arcade přijdete vyloženě pro sportovní hry, byť v danou chvíli nevíte jaké, užijete si zdlouhavé listování seznamem, ze kterého se bohužel tyto hry vyfiltrovat nedají a to ani přes nástroj Hledat, jako tomu je třeba u Apple Music. Přidání určité možnosti filtrace her podle vašich momentálních preferencí by tu tedy rozhodně marná nebyla, byť není vyloučeno, že do budoucna do služby dorazí, či že jí nebudou disponovat verze pro macOS či tvOS (byť této variantě upřímně příliš nadějí nedávám).

Vyzdvihnout naopak musím to, že se některé hry již dočkali publikování Tipů a triků, které jsou kompletně přeložené do češtiny. Díky tomu tak jejich hratelnost s trochou štěstí zvládnete mnohem dříve levou zadní a samotná hra vás tak bude bavit o poznání více. Manuály nejsou navíc nikterak strohé, ba naopak v nich naleznete kromě popisků i řadu screenshotů, které určité textové pasáže dovysvětlí. Rozhodně se tak nemusíte bát, že byste z textu nepochopili, o co se vlastně jedná. Jediný problém je však zatím v jejich množství, jelikož počet těchto manuálů zatím spočítáte na prstech ruky. Nicméně je jasné, že i ony budou stejně jako hry ve službě postupně přibývat, byť jak rychle zatím předpovídat nezvládnu.

Jelikož se jedná o službu na bázi předplatného, asi vás nepřekvapí, že v ní nenaleznete jedinou reklamu či mikrotransakce, které se za poslední roky staly jednou z největších neřestí herní scény. To v konečném důsledku znamená, že veškeré možnosti her máte odemčené de facto od začátku a nemůže se vám stát, že se při prohlížení detailů o ní ukliknete a koupíte třeba různé „zvýhodňovací“ balíčky, které mnozí vývojáři pro start v jejich hře velmi rádi doporučují. Věřím, že informace z tohoto odstavce sice naprostá většina z vás již dávno ví, avšak i dotazy na tyto věci se nám v komentářích objevovaly a tak v nich raději chci udělat jednou provždy jasno.

Hry a jejich zpracování

Při startu Arcade bude k dispozici přes 50 her jak od těch nejznámějších herních studií typu Konami, tak i od malých vývojářů, kterým se podařilo díky svému dobrému nápadu a zpracování hry Apple přesvědčit k použití jejich hry ve své službě. Výběr je v současné době skutečně velmi rozmanitý a věřím, že si z něj dokáže už od prvního dne vybrat svých pár kousků skutečně každý. Záměrně však říkám pár, jelikož všechny hry pro každého rozhodně nebudou a to ať už kvůli své hratelnosti, grafice, příběhu či zkrátka jen tomu, že z nich nebudete mít dobrý pocit či vás nebudou bavit. Osobně mě z padesátky her zaujalo možná tak 10 a to ještě přeháním, avšak tím rozhodně nechci říci, že by byly ostatní hry odpad. Mnohé z nich zkrátka jen nemusí zaujmout „na první dobrou“, ale když jim dáte šanci, přesvědčí vás o svých kvalitách. Právě do hodnocení kvality her bych se však nerad pouštěl, jelikož se jedná o dost subjektivní záležitost, kterou každý z nás bude vnímat zřejmě zcela jinak. Kdybych však měl hry, které jsem si zatím do iPhonu a iPadu stáhl, hodnotit alespoň po grafické stránce či plynulosti, dávám rozhodně jedničku z hvězdičkou. Je skutečně vidět, že si dal Apple s výběrem her záležet a do své služby nepouští žádný odpad, nýbrž jen hry dotažené do těch nejmenších detailů – tedy alespoň z hlediska grafiky. Například takový Oceanhorn 2 je skutečně pastvou pro oči a myslím, že každého milovníka kvalitní RPG řežby zabaví na dlouhé hodiny už kvůli své skutečně krásné grafice. Povedla se ale i Hot Lava, Sayonara či Frogger TT – tedy hry, které Apple ukazoval i na Keynote. Vcelku zajímavé je třeba i Speed Demons či Overland, byť v obou případech nemusí být grafika úplně pro každého. To se ale dá říci i o titulu Sayonara, který může na někoho působit vcelku psychadelicky. Za to ale možná může i nádech grafiky z asijských her, na který u nás nejsme příliš zvyklí.

sayonara fb

Ovladatelnost

Herní ovladače si všude neužijete.

Zatímco design je věc subjektivní, u ovladatelnosti se už za vícero hráčů mluvit nebojím. Přeci jen,  ovladatelnost je alfou a omegou každé hry a pokud si chceme daný titul užít, musíme právě ovladatelnost „zmáknout“ do sebemenšího detailu. Zde ale zatím vidím určité zádrhele. Jedním z největších je dle mého názoru jakási nevyváženost ovládání, kdy například některé hry zvládnete levou zadní ovládat dotyky na displeji i gamepadem, jiné vám jdou o poznání lépe dotykem a některé jsou pak prakticky nehratelné bez gamepadu. Skvělým příkladem může být výše zmíněná Hot Lava, která gamepady podporuje, avšak slušelo by se spíše napsat „vyžaduje“. Zatímco na displeji hru nejste pomalu schopni hrou nějak rozumně procházet, jakmile připojíte gamepad, ze hry se stává rajská zahrada, kterou projdete bez větších problémů – tedy minimálně první lehčí úrovně. Zatímco Hot Lava představuje v tomto ohledu jeden extrém, najde se i celá řada her představující extrém zcela opačný – tedy takový, že gamepad vůbec nepodporují. Otázkou je, co je horší a co naopak lepší. Přeci jen, nutnost gamepadu pro hraní určitých her může být pro jistou skupinu hráčů dost omezujícím faktorem. Na druhou stranu, pro milovníky gamepadu je stejně omezující si některé hry s herním ovladačem neužít. V tomto ohledu tak skutečně doufám, že se Apple a potažmo vývojáři polepší a veškeré hry dostanou podporu herních ovladačů, ale třeba i určitou úpravu ovládání, díky které budou hratelné na všechny způsoby. Takto by totiž mohl Apple mnoho her nevědomky vyšachovat právě kvůli preferencím pro ovladatelnost hráčů.

Arcade LsA

Abych však jen nekritizoval, pochválit musím vývojáře minimálně za to, jak se ve hrách snaží ovládání – byť je třeba složité – co nejlépe vysvětlit pomocí různých animací či tutoriálů a to v naprosté většině případů jak z pohledu hráče na iPhonu či iPadu, tak na Macu či Apple TV, potažmo při využívání herního ovladače. Rozhodně se tedy nemusíte bát klasického testování ovládání á la FIFA či NHL, kdy vezmete míč či puk a mačkáním tlačítek už za hry zkoušíte, Je sice pravda, že v porovnání se špatnou ovladatelností některých titulů skrz displej či ovladač se jedná o naprostý detail, avšak potěší.

Náročnost her pro iZařízení 

Nedostatek výkonu na starších zařízeních problém zřejmě nebude.

Všechny hry z Arcade by měly být plně funkční na všech zařízeních, které budou tuto službu podporovat – tedy na všem s iOS 13, iPadOS 13, macOS 10.15 a tvOS 13. Hry jsem zatím zkoušel jak na iPhonu XS s A12 Bionic, tak na iPad (2018) s A10 Fusion a iPhonu 6s a A9, přičemž ani na jednom ze zařízení jsem nepociťoval jakékoliv problémy například s plynulostí. Jasně, u starších zařízení se můžete setkat s delším načítáním určitých sekvencí, avšak nejedná se rozhodně o nic dramatického, což je jistě fajn. Z hlediska výkonu tedy problémy mít nebudete – tedy svým způsobem. Počítat musíte třeba s tím, že některé hry třeba nemusí mít na starších zařízeních až tak úchvatnou grafiku. Pozitivní není ani to, že se u některých náročnějších her zařízení výrazně zahřívá – stejně jako u každé jiné náročné aplikace – a mnohdy je tak nepříjemné jej držet v ruce bez jakéhokoliv obalu. Stejně jak je dobré počítat s tím, že baterie vám bude mnohdy doslova padat před očima a tudíž si celodenní nabíjení bez nabíječky rozhodně neužijete. Poslední věc, se kterou se budete muset smířit, je celková náročnost na úložiště. Hry samy o sobě příliš mnoho MB či GB nezabírají, avšak pokud jich stáhnete vícero, bez problému si „zaplácnete“ i desítky GB. Jen pro představu – pokud byste se rozhodli stáhnout hned po startu Arcade veškeré hry, potřebujete k tomu mít v iPhonu volných zhruba 50 GB, což není zrovna málo. Ostatně, možná právě tato služba je dalším z důvodů, proč při koupi iPhonu či iPadu sáhnout po větším úložišti.

Arcade LsA

Resumé

Zatím mám z Apple Arcade spíše smíšené pocity.

Abych byl upřímný, zatím mám z Apple Arcade spíše smíšené pocity. Je sice super, že za relativně nízký měsíční poplatek získáte přístup k obrovskému množství zajímavých her, avšak jeh hrstka z nich vás zřejmě zaujme a budete na ní ujíždět dlouhé hodiny. Omezení též představuje mnohdy problémovější ovládání, respektive nepodpora či naopak „přehnaná podpora“ herních ovladačů u určitých titulů. Na druhou stranu, předplacení Arcade je a mnohdy i bude jedinou cestou, jak se dostat k určitým titulům a vyzkoušet si je, kvůli čemuž může být služba pro mnohé hráče velmi zajímavá. Kdybyste se mě tedy nyní zeptali, zda bych vám Arcade doporučil, asi bych dlouze váhal a pak bych vám poradil, ať s testem služby ještě chvíli počkáte, než se rozjede naplno a Apple v ní vychytá poslední mušky. Jakmile se mu to podaří, myslím, že může v herním světě klidně udávat trend – tedy minimálně v tom mobilním.

Dnes nejčtenější

.