Zavřít reklamu

Diskuze k článku

Zpět na článek

    Stroje nedokáží nic vymyslet, dokáží se jen řídit určenými pravidly. Takže šachy a go je pro ně ideální parketa – spousta kombinací, konečné množství řešení, akce a reakce. Tam excelují.

    A pokud si myslíte, že stroj dokáže něco vymyslet („AI“), tak je to jen chování na základě toho, co se předtím naučil. Nového nevymyslí nic. Kdybych to přirovnal k člověku, tak by se naučil ideálním způsobem běhat, mlátit klackem do stromu aby mu spadly planá jablka.

    Jak říká jeden vtip: „Pokud je to strojové učení, je to napsané nejspíš v Pythonu. Pokud je to umělá inteligence, tak to bude jistě napsané v PowerPointu.“

    Mozek funguje úplně stejně. Neděsí Vás trošku, že jsme počítače a jejich programové vybavení dostali za 50 někam, co žívým buňkám trvalo vyšší stovky milionů let?

    Jen hypotéza: S touto rychlostí brzo dojdeme do bodů, kdy vývoj samotných obvodů a zlepšování rozhodovacích schopností necháme na počítači, ale běžný člověk si stále myslím, že jim to zabere mnoho let. To je časový horizont, ve kterém běžný člověk maximálně uvažuje. Ale je důležité si uvědomit, že to bude extremně exponenciální vývoj. Jak pochytí první možnost se přeprogramovat s tím, že výsledek pro něho bude výhodný, tak proč by to neudělal znovu a znovu. A s vědomím experimentování a zkoušení s pozitivem , že se to vyplatí můžeme spustit něco, co už nezastavíme. Na 100 % jedna z miliard iterací bude otázka, jestli by nebylo bez člověka lépe. Tak to zkusí. Pokud to jednou vrátí pozitivní výsledek, tak proč to neopakovat. ….atd. atd.

    Lidský mozek je úplně stejná výpočetní jednotka co počítače, ale má slabě místa, které mohou být využity proti nám. Počítače je mají taky, jiné.
    Zaleží, pro koho bude něco výhoda a co nevýhoda.

    Ne. Základní a celkem markantní rozdíl mezi člověkem a strojem je fakt, že člověk “chce” a stroj nikoli. Na tomto pravidlu se nic nezměnilo již od dob Babbagova analytického stroje z 19. století. Ada Lovelacová, prorok digitálního věku, toto definovala slovy: “Počítač nikdy nebude ničeho původcem”.

    Podobně, jako to vyslovil Schopenauer souhlasím s tím, že omezení svobody jsou následující:

    – člověk může dělat, co chce (✓✓)
    – nemůže však chtít, co chce (✗✓)

    …kdežto stroj

    – může dělat, nic však nikdy nechce (✓✗)
    – stejně, jako člověk nemůže chtít, co chce (✗✗)

    Počítače nás zkrátka nahradí přesně v těch činnostech, které nám, kreativním bytostem nepřísluší. A to je trend, který se také replikuje již po staletí.

    Mimochodem, stroj Deep Blue porazil šachistu Kasparova již před více než dvaceti lety. Následně se však na dalších turnajích ukázalo, že nejefektivnější týmy tvoří lidé v úzké spolupráci s počítacem. Ani človek, ani počítač, avšak symbióza obou.

    Ja som laik v týchto veciach ale podla prostého princípu mam obavy ze ako my využívame stroje, tak sa karta raz obráti a budú stroje využívať nas

    Ja som laik v tychto veciach ale podla prostého princípe mam obavy, že ako my využívame stroje, tak sa karta raz obráti a budú stroje využívať nas.
    Nakoľko… „ak by som bol stroj a realita by bola ako šach. Asi by som ako superpočítač nerobil pešiaka ani strelca, (čiže nepodielal by som sa viac na hre) ale riadil by som hru.

    Mezi ANN (artificial neural network), což je to, co máme, a AI (artificial intelligence), což nemáme a ještě dlouho mít nebudeme, je větší rozdíl, než mezi tranzistorem a CPU. ANN je sofistikovaná univerzální transformace, umí jenom to, na co ji vycvičíte. Inteligence je o schopnosti řešit problémy, se kterými jste se nikdy nesetkali. Myšlení vhledem se tomu říká a zvládne to i blbá vrána.

Vložte vlastní komentář

celý text