Zavřít reklamu

Zakladatele Applu Steva Jobse má řada lidí spojeného s velkou cílevědomostí, svérázností, a někdy také nepříliš vybíravým chováním nejen k jeho zaměstnancům. Steve Jobs byl kromě toho ale také zapálený šprýmař. Byla to kromě jiného právě vášeň pro nejrůznější vtípky a kanadské žertíky, co ho při studiu na vysoké škole sblížilo se Stevem Wozniakem. V dnešním článku vám přinášíme sedm nejlepších vtípků, kterých se kdy Steve Jobs dopustil.

Zamykání kol

Když byl Steve Jobs ještě žáčkem základní školy, nějakým záhadným způsobem se mu podařilo z jeho spolužáků vymámit číselné kombinace k zámkům, kterými si zamykali svá jízdní kola. Poté zámky mezi jednotlivými bicykly prohodil a počkal si na chvíli, kdy se spolužáci budou chtít na svých kolech vydat po skončení vyučování domů. Nijak ho neznepokojovalo, že budou muset strávit celé hodiny řešením tohoto zapeklitého problému.

Mazlíčci ve škole

Slyšeli jste někdy o akci s názvem „Přines svého mazlíčka do školy“? Neslyšel o ní nikdy nikdo –  až do dne, kdy se Jobs rozhodl k této fiktivní akci vytvořit vlastní plakáty a rozvěsit je po škole, kterou navštěvoval. V den D nastalo ve škole chlupaté  peklo, ale Steve Jobs se zajisté velmi dobře bavil. Školní chodby zaplnili domácí mazlíčci všech druhů a velikostí, kočky byly naháněny přivedenými psy a učitelský sbor panikařil.

Výbušná učitelka

V některých případech ale Steve Jobs zašel se svými žertíky možná až příliš daleko. Když byl ve třetí třídě, povedlo se mu vymyslet poměrně nebezpečný vtípek, který ale nakonec dopadl naštěstí dobře. Pod židli jedné ze svých učitelek, jisté paní Thurmanové, nastražil petardu. Paní Thurmanová za tento kousek zaplatila nervovým tikem a Jobs nic podobného snad již nikdy nezopakoval.

Pokažená televize

Na jednom z vtípků spolupracoval Steve Jobs se Stevem Wozniakem. Oběma přátelům se podařilo sestavit malé kapesní zařízení, schopné rušit televizní signál. Wozniak přístroj propašoval do místnosti plné lidí, sledujících televizi. Potají stiskl tlačítko na přístroji a televizní obrazovka začala šumět a problikávat. Jakmile se někdo zvedl ze židle, aby signál opravil, Wozniak tlačítko pustil. Tímto způsobem se mu také podařilo přesvědčit skupinku přátel, že televizní signál zlepší držením antény a současným stáním na jedné noze.

Bomba!

Když byl Steve Jobs v pubertě, sestavil elektronický metronom, vydávající podobný zvuk, jaký vyluzují například tikající bomby ve filmech. Poté slepil dohromady několik baterií a balíček umístil do jedné ze skříněk na školní chodbě. Když se skříňka otevřela, tikání se výrazně zrychlilo. K domnělé bombě byl přivolán ředitel školy, který si ji hrdinsky přitiskl k tělu a vyběhl na školní fotbalové hřiště, kde z ní vyškubl dráty. Když se ukázalo, že je bomba falešná, byl Jobs předvolán na kobereček do ředitelny a následně strávil noc v detenčním centru pro mladistvé.

Falešné přijetí

Vtipkování se Steve Jobs nevzdal ani v dospělosti. Když v devadesátých letech minulého století působil po svém návratu do Applu jako dočasný generální ředitel, zatímco představenstvo firmy hledalo vhodného kandidáta, rozhodl se Jobs s jedním kolegou napsat jistému nic netušícímu počítačovému konzultantovi e-mail s oznámením, že byl na pozici přijat. Vtípek se ale kolegům trochu vymkl z rukou a zpráva o tom, že se zmíněný konzultant stal jen terčem nevhodného humoru, se dokonce dostala i na stránky místních novin.

Blue Box

Jedním z nejznámějších žertíků z dílny Jobse a Wozniaka bylo společné sestavení takzvaného Blue Boxu, který oba spiklenci připojili k telefonu. Blue Box umožňoval provádět telefonní hovory zcela zdarma, a to do celého světa. S pomocí Blue Boxu se oba Stevové dovolali kromě jiného také do Vatikánu, představili se jako Henry Kissinger a chtěli mluvit s papežem.

Steve Jobs Steve Wozniak

Dnes nejčtenější

.