Zavřít reklamu

 

Dnešní doba je diametrálně odlišná od té, ve které vyrůstali naši rodiče. Příchod smartphonů a podobných technologií radikálně změnil každý aspekt života mladistvých. A změna to byla opravdu hluboká, zasáhla totiž vše od povahy, přes jejich sociální interakci až po duševní vlastnictví. Alespoň tak to tvrdí profesor psychologie Jean Twenge z univerzity v San Diegu. Před pár dny se totiž na toto téma velmi dlouze rozpovídal pro web The Atlantic a z jeho slov šla místy až hrůza. Ty nejzajímavější pasáže a myšlenky jsme se proto rozhodli zprostředkovat i vám.

Rostoucí počet depresí

Podle slov profesora existují nezvratné důkazy o tom, že se s příchodem smartphonů značně zvýšil i počet duševních krizí, depresí a sebevražd u mladistvých. Chytré telefony nejsou samozřejmě jediným spouštěčem těchto potíží, patří však mezi ty nejhorší. Dospívající lidé totiž tráví většinu času právě s telefony v ruce, takže jsou jim logicky vystaveni daleko více než čemukoliv jinému též depresivně působícímu.

Průzkumy, které jsou průběžně odborníky v tomto oboru praktikovány, ukazují zcela jasné výsledky. Mladí lidé podle nich tráví čím dál méně času se svými přáteli, méně jich má řidičský průkaz, hůř navazují vztahy, méně spí, častěji se cítí osamělí a dokonce mají i méně sexu. Co však nad všechny tyto ukazatele vyčnívá nejvíce, je hrůzná statistika náchylnosti k sebevraždám. Ty se totiž od nástupu smartphonů v takové síle, jak je známe teď, vyřítily na opravdu varovná čísla. Pravděpodobnost sebevraždy se totiž za těch pár let zvýšila o neuvěřitelných 35%. Je to dostačující motivace k tomu, zakázat dospívajícím telefony?

V drsných číslech však pokračujeme dál. Chlapci trpí podle profesora o 21% více depresemi, než tomu bylo v minulosti, u dívek se riziko depresí dokonce zdvojnásobilo. Ostatně, i riziko sebevražd je výrazně vyšší právě u dívek. Může za to zřejmě fakt, že si některé věci, které se například šíří po sociálních sítích berou daleko osobněji, než tomu tak je u některých chlapců.

Může za to výchova?

Podle profesora je správná výchova potřeba, v mnoha případech však ani ta nic nezmůže. Styl výchovy se totiž s postupem času postupně mění a uzpůsobuje době. V té nynější však napáchaly smartphony a sociální média takové změny, že bude zřejmě trvat ještě pěknou chvíli, než se ten optimální model výchovy vůbec podaří najít. Takové změny, jaké společnost zažívá teď, totiž podle profesora lidstvo zřejmě nepamatuje. Těžko však v tomto ohledu soudit, každá změna v minulosti měla přeci jen něco do sebe.

Velkou ironií iGenu, jak geny mladistvých profesor nazývá, je i to, že navzdory tomu, že tráví mnohem více času pod jednou střechou se svými rodiči, nemohou o nich říci, že jsou jim blíže, než jejich předchůdci, kteří se svými rodiči tolik času netrávili. Hlavním problémem je komunikace. Mladiství se svou rodinou dostatečně nemluví a většinou veškeré rozhovory přejdou jen pár slovy, zatímco stále hledí do svých smartphonů. Tento nešvar se však přesouvá z kruhu rodiny i na pracoviště. To ostatně potvrzují i psychologové spolupracující na výzkumu společně s Twengem.

Je ještě vůbec cesty zpět?

Profesor spatřuje velký problém také v tom, že si lidé mnohem více zakládají na své image na sociálních sítích. Na těch pak mají tendenci se porovnávat s ostatními, a když někdo žije lepší život, než mají oni, upadají z toho do depresí. Funguje to tak i s mnoha dalšími věcmi. Když se například někde koná party, na kterou není dotyčný pozvaný, ale záběry z ní vidí na Instagramu či Snapchatu, vyvolá to v něm velmi nepříjemné a úzkostné pocity. Mladí lidé totiž chtějí někam patřit a zjištění, že zrovna ona vysněná skupina je pro ně nějakým způsobem uzavřená, přijímají s nelibostí.

Twerge však s žádným jednoduchým řešením, které by vymýtilo všechny tyto problémy, nepřichází. Sám si totiž moc dobře uvědomuje, že už je tato mašina natolik rozjetá, že její zastavení půjde jen stěží. Očekávat, že dospívající lidé nějak dramaticky omezí využívání elektronických zařízení a sociálních médií, je totiž dost bláhové. Jiná cesta však bohužel neexistuje, a pokud si mladí lidé neuvědomí, že mají problém tohoto kalibru, zřejmě s tím nikdo nic nezmůže.

Uvidíme však, jak se celá společnost v tomto ohledu vyvine a zda si uvědomí, že směr, kterým se ubírá, není rozhodně tím nejšťastnějším. Do té doby můžeme jen doufat v co nejméně sebevražd a jinak zničených životů.

dopad-smartphonu-dusevni-zdravi-fb

Dnes nejčtenější

.