Vědci ze společnosti IBM úspěšně uložili informaci do jediného atomu. Pokud by byl tento technologický průlom prakticky uskutečnitelný, znamenal by radikální zvýšení kapacity a miniaturizaci datových úložišť.
Současné pevné disky pro uložení jednoho bitu dat vyžadují sto tisíc atomů. Technologie od společnosti IBM, která je založena také na principu magnetického zápisu, umožní tisíckrát hustší záznam dat, což znamená, že počítače se jednoho dne stanou radikálně menší a výkonnější. Pokud by byla taková technika prakticky realizovatelná, potom by se dal celý katalog iTunes s 35 miliony skladeb uložit na úložiště o velikosti kreditní karty.
Mohlo by vás zajímat
Uložení dat do atomu není snadné. Digitální informace se skládají z binárních kódů, tedy vše od e-mailu až po nový iOS se skládá z řad nul a jedniček. Soustava informací se na pevné disky ukládá pomocí magnetické indukce, s níž pracovali i vědci z IBM, ale v menším měřítku.
Odborný tým z IBM použil jednotlivé atomy holmia, přičemž potřeboval najít způsob, jak udělat dva magnetické póly, které by reprezentovaly nuly a jedničky. Ve studii zveřejněné ve vědeckém časopisu Nature fyzici podrobně popsali jejich experimenty, v rámci nichž umístili na vrstvu oxidu hořečnatého jednotlivé atomy holmia, čímž byly atomy udrženy na místě. Pod teplotou minus 268 stupňů Celsia a za použití řádkovacího tunelového mikroskopu (vynález firmy IBM, za který získala v 80. letech Nobelovu cenu za fyziku) vystavili atom elektrickému napětí, jež určilo magnetický pól. V tomto pólu jsou atomy schopné zůstat dlouhou dobu, a to díky stabilitě holmia. Určením magnetické orientace atomu ho byli vědci schopní přečíst a zjistit, zda odpovídá nule či jedničce.
Prozatím se jedná pouze o experimenty, a tak bude trvat ještě desítky let, než bude tato technika komerčně využitelná.
Zdroj: iDropNews
Není otázkou kam data zapíšeme, otázkou je, jak dlouho ty data tam vydrží. Což se v článku nepíše. Slovo „dlouho“ je relativní.
Tuhle jsem viděl dokument, kde zapisovali data do DNA. Všechny data světa by se vlezly do 2 m3 DNA a vydrží tam tísíce let …
Další otázkou je, v případě, že by tam vydrželi opravdu dlouho. Jestli ještě bude technologie na to je přečíst. Vezměte si starý pásky, dnes už málokdo má přístroj na přečtení pásků. V případě DNA se předpokládá, že ty přístroje budou sice vyspělejší, ale starou DNA přečtou.
Logicky tym myslel ze o 150 rokov precita zariadenie aj tu 150rocnu DNA… booze to bola zbytocna otazka
Přesně tak :o) Aspon někdo to pochopil :o)