Zavřít reklamu

MTE5NDg0MDU1MTUzMTE2Njg3Nedávno jsem se konečně dostal k tomu, abych zhlédl film Steve Jobs, ve kterém exceluje Michael Fassbender. Ač je to film kriticky víceméně pozitivně hodnocený, u diváků příliš neobstál. I já jsem měl rozporuplné pocity, herci byli vynikající, ale samotný děj rozkouskovaný na tři keynotes (Macintosh, Next, iMac) se mi tak moc nezamlouval. Zaujala mě ale jedna skvělá scéna, se kterou bych se s vámi dnes chtěl podělit. Tato scéna mi totiž (znovu) představila fascinující osobnost, která měla dopad jak na celý svět, tak na Steva Jobse a na to, jakým směrem se samotný Apple vydal.

Při scéně, kdy se schyluje k představení iMacu, se děj odehrává hlavně okolo ne zrovna klidného vztahu mezi Stevem a jeho dcerou Lisou, která v té době byla již dospělá a studovala na Harvardu. V celém divadle, kde za malou chvíli bude představen revoluční iMac, se nachází spousta obrovských fotografií slavných osobností z minulosti, spatřit tak můžeme například zpěváka Boba Dylana nebo slavnou herečku Lucille Ball. Kamera se pak ale zaměří na další osobnost. Někdo se Steva zeptá, kdo to je. Steve odpoví, že se jedná o Alana Turinga, který „sám bez pomoci ukončil druhou světovou válku a který vynalezl osobní počítač.“

Steve poté ale dodá, že Alan Turing nebude součást kampaně na nový iMac. Muž se přirozeně zeptá proč. Steve se lišácky usměje a odpoví, že Alan nebude součástí proto, že právě musel vysvětlit, o koho se jedná.

Pojďme si Alana tedy představit, jelikož jde o muže, který je nedoceněný a který je hodně lidem absolutně neznámý. Alan Mathison Turing se narodil 23. června 1912 v Londýně. Byl to absurdně talentovaný a chytrý muž, který si prožil krátký a nevšední život. Ten byl zajímavý hlavně proto, že propojil různé části jeho života s prací, která neměla vůbec žádnou spojitost s tím, co Alan studoval nebo čím se zabýval. Ač toho Alan dokázal spoustu v oblasti matematiky, vědy nebo inženýrství, jeho největší počin vypadal úplně jinak.

Enigma

Během druhé světové války byl Alan totiž hlavním lídrem v týmu, který měl rozpoznat německé šifry Enigmy, což byl přístroj, který byl používán k válečné komunikaci, a to hlavně nacistickým Německem. Úkol to byl téměř nadlidský, Enigma představovala takřka dokonalý přístroj, který umožňoval tajnou a velmi důležitou komunikaci v německé armádě. Rozluštěním tého komunikace by angličané získali neuvěřitelnou výhodu, a proto najali Alana a další experty, aby se dali do práce. Asa Briggs, historik a lamač kódů, řekl: „Potřebovali jste neuvěřitelný talent, potřebovali jste génia. Turing byl tím géniem.“

03-Bombe-Drums

Rozlousknout tajný kód Enigmy se po obrovském úsilí Alanovi a jeho týmu nakonec podařilo, a to v Bletchley Parku, který se nachází ve středu Anglie.  Sestrojili totiž speciální přístroj, zvaný Bombe. Toto elektromechanické zařízení tak pomohlo britským kryptologům dešifrovat tajné německé zprávy, což byl obrovský úspěch. Angličané tak měli k dispozici „tajné“ nepřátelské komunikační kanály, které mohli využít ve svůj prospěch. Říká se, že Bombe zkrátil válku o několik let. O tom se dá polemizovat, je ale jasné, že tento přístroj zachránil spoustu životů a že udal směr, jakým se konec druhé světové války vydal. Nikdo se o Alanově úspěchu ale poté nedozvěděl, jelikož by se tím porušilo státní tajemství. Lidé se o jeho práci dozvěděli až v 90. letech 20. století.

Four-rotor German Enigma cypher machine, 1939-1945
ACE

Bombe ale samozřejmě nebyl jediný přístroj, který změnil svět. V roce 1936 Turing vynalezl hypotetický počítačový přístroj, který je znám jako „Universal Turing machine.“ Po druhé světové válce Alan pokračoval v tomto projektu, obohacen zkušenostmi a znalostmi, které získal z práce na rozluštění Enigmy. Během svě práce u Národní Fyzické Laboratoře ve Spojeném království Alan publikoval svůj design pro ACE (Automatic Computing Engine), což je elektronický počítačový program, který dal základ moderním počítačům.

Alan toho během svého života dokázal neuvěřitelně mnoho. Právě proto ho Steve Jobs obdivoval. Byl plachý, talentovaný a mimořádný muž, kterému se nikdy nedostalo potřebného uznání. To je dané jednak tím, že se o Bombe dlouho nemohlo mluvit, ale také tím, jak Alanův život skončil. Turing byl totiž v roce 1952 odsouzen za homosexualitu, která byla v té době ve Spojeném království ilegální. Místo toho, aby Alan šel do vězení, si vybral chemickou kastraci. Turing poté zemřel v roce 1954 na otravu kyanidem draselným, který byl napuštěn v jablku, ze kterého si Alan ukousl. Oficiálně se jednalo o sebevraždu, i když se hodně spekuluje o tom, že šlo o vraždu. Alanovi se poté v roce 2009 dostalo vládní omluvě za to, čím si musel projít kvůli své homosexualitě.

Nakousnuté jablko, ze kterého si Alan ukousl, samozřejmě dalo prostor pro otázky o tom, zda se tím Apple neinspiroval u vytváření svého slavného loga. I když by to bylo hezké gesto pro život Alana Turinga, jde pouze o spekulace. Rob Janoff, který logo vytvořil, se vyjádřil následovně: „Bojím se, že Alan s naším logem nemá nic společného. Je to jen úžasná legenda.“

Alan-Turing-005

*Zdroje: Wikipedia, Stanford Encyclopedia, IWM, Quora 

Dnes nejčtenější

.