Že má Apple so zafírom veľké plány, niet pochýb. Spoločnosť investovala do produkcie zafíru značnú čiastku a špekuluje sa, že tento luxusný materiál hodlá používať vo veľkom u iPhone 6 a neskôr možno aj u ďalších produktov. Obrovský záujem Applu o zafír práve potvrdila trojica patentov, ktoré nielen, že opisujú spôsob, akým chce Apple používať zafírové sklíčko ako sklíčko pre iPhone, ale tiež popisujú využitie zafíru na výrobu podsvietených fyzických tlačidiel. Nakoniec Apple popisuje spôsob, ako posilniť slabé časti zafírového sklíčka pre telefón či iné zariadenie, vďaka čomu dôjde k ešte väčšej tvrdosti a odolnosti materiálu.
Apple tak v konečnom dôsledku presne popísal technológiu, ktorú hodlá používať u svojich telefónov a ktorá spôsobila, že je iPhone 6 zrejme najodolnejším telefónom súčasnosti. Technológia podľa všetkého funguje na tom princípe, že sa v citlivých častiach tvaruje a generuje predpätie, s pomocou ktorého je možné posilniť náchylné časti výrobku tak, aby došlo k zvýšeniu ich odolnosti. Takto upravený zafír potom dokáže odolať pri páde a je všeobecne odolnejší voči poškodenie, teda pokiaľ zrovna sklíčko neprejdete autom. Oblasti, ktoré boli náchylné na poškodenie a bolo na nich použité predpätie, neponúkajú len zvýšenú odolnosť, ale dokonca sú odolnejšie než časti, na ktorých predpätie nebolo aplikované. Techniku je pritom možné uplatniť z vnútornej aj z vonkajšej strany sklíčka.
Ďalší patent spoločnosti sa zameriava na to, ako by Apple mohol využiť zafír u fyzických tlačidiel. V konečnom dôsledku sa patent sústredí len na to, ako by bolo možné zafír použiť ako náhradu za hliník u tlačidiel na ovládanie hlasitosti, u Power Buttonu alebo u spínaču pre tichý režim. Rovnako tu Apple popisuje, že by sa patent dal použiť aj u Home Button tlačítka, kde ale už Apple využíva zafír teraz. Aby sa ale predišlo možnému poškodeniu, okolo zafírových komponentov by sa mohli nachádzať ložiská, izolátory či dokonca podložky. Patent opisuje, že súčiastky môžu byť nepriehľadné, no ak by boli priehľadné, potom je pod ne možné vložiť LED-ky, ktoré by značili jednotlivé tlačidlá.
Tretí, celkom zaujímavý patent, popisuje spôsob, akým môže Apple zvýrazniť rôzne údaje do zafíru tak, aby boli viditeľné cez zafírové sklíčko. Patent spočíva v tom, že texty by boli vyrazené priamo na zafíre, no boli by chránené pred poškodením a ani ony by nenarúšali štruktúru materiálu. Apple popisuje, že prvky by sa mohli nachádzať vo vnútri zafíru, s tým že Apple by k ich vloženiu do vnútra použil proces implantovania iónov chrómu, titánu alebo železa, ktoré by boli urýchlené v elektrickom poli. Rôznorodosť iónov potom má na svedomí, že popisky by mohli mať rôzne farby, pričom niektoré optické vlastnosti sa môžu len mierne líšiť.
Přiznejte se, kdo tomu druhému odstavci rozumí?? A ve slovenštině problém nevidím :-D
WOW . Konečne rozumná inovácia a nie len narastanie výkonu. Ak bude z kovu a ku tomu zafírové sklá tak to bude bomba. Veľmy by sa mi páčilo slenené jabĺčlo ako na iPade.
Prošel jsem si patent a myslím, že celý druhý odstavec bych nahradil např. tímto: „Apple si nechal patentovat technologii, kterou se mu podařilo ve vybraných místech safírového skla dosáhnout „předpětí“, kterým zajistí zvýšenou mechanickou odolnost proti takto neošetřený místům. Předpětí do materiálu vnáší ohřevem/ochlazením nad/pod teplotu žíhání (osobní poznámka: v oceli to logiku má, jak se tento pojem používá u skla netuším).“
PS: nevím jak u safíru, ale kovových součástí se s předpětím počítá a počet „cyklů“ bývá omezen. Aby i takto ošetřené sklo po padesátém padu stejně neprasklo.
PPS: v originále použité „residual compressive stress“ je „zbytkové napětí“, ve smyslu patentu bych jej ale nazval jak jsem jej nazval výše…
(zkušenější nechť mě opraví)
Mmm, kdo mi to tady nedávno peskoval za můj názor, když jsem napsal, že „Apple (resp. jím vlastněná firma) musel vlastnosti safíru posunout o dost dál“. Nechce se mi to hledat, ale někdo ze mne dělal hlupáka, že safír je proste safír a jeho vlastnosti jsou chemicky dané a nikam dál se to posunout nedá. Evidentně jsem nebyl moc daleko od pravdy.
Já tehdy psal, že pro dosažení na videu uvedených vlastností mě napadá pouze tenká vrstva na nějakém plastu (např nanovrstva). Dnes se tu objevil článek od nějakého Fr profesora, který tipuje něco stejného ;-). Takže já moc daleko možná také nebyl.
Jinak popis patentu by vysvětloval odolnost proti poškrábání či tlaku, nikoliv ohyb. Ten je asi dosažen opravdu jinak.
Mimochodem, co jsem googlil, tak toto nová technologie není – možná jen její aplikace na vrstvy safíru.
Nějak podobným způsobem (žíhání) se upravují vlastnosti Gorila Glas. Sklo je amorfní směs různých látek, takže tam si to představit dovedu, ale u krystalického safíru ne. Pochopitelnější se mi zdá sendvič z různých materiálů.
Uvidíme, necháme se překvapit.
Jarys: já si to pamatuju máš pravdu, že tě tu někdo hned utřel :)
Jarys a JK: to jsem byl já. A zatím si za tím stojím. Patentovat lze cokoli.
Zabak: Máš 5 bodů za to, že ses prásknul :-D
Zabak: u krystalického materiálu je to imho snadnější. Mrkni na link http://www.xray.cz/kryst/str09a.htm