Zavřít reklamu

Massachusettská společnost Bose patří na poli audio techniky poměrně hodně vysoko na pomyslném žebříčku kvality. Její produkty využívá kromě vlády Spojených států a NASA i většina světových automobilek. Nicméně sama společnost má velmi dobré jméno i v oblasti ozvučování různých hal, auditorií a také je známá výrobou zesilovačů a především sluchátek s aktivní zvukovou izolací. V posledních letech se Bose pustil i na pole in-ear sluchátek, které se v dnešní době těší stále vyšší popularitě.

První generace Tri-Port In-Ear headphones se dočkala poněkud chladného přijetí, které bylo způsobeno především nízkým komfortem, pojeným s jejich používáním, ale také i poněkud slabšími výkony s ohledem na jejich cenu. Ve Framinghamu si většinu výtek pokusili vzít k srdci a představili druhou generaci TriPort In-Ear 2, na které se podíváme v dnešní recenzi.

Design a konstrukce
S balením si Bose nijak moc hlavu nelámal a tak sluchátka najdete v obyčejné lepenkové krabici, které nikterak nevyniká oproti ostatním. V balení naleznete kromě sluchátek, manuálu a záručního listu i dvě balení silikonových nástavců StayHear ve velikosti S a L (M je primárně již nasazeno na sluchátkách) a především praktické kožené pouzdro na váš přístroj a sluchátka.

Bose TriPort In-Ear 2

Sluchátka jako taková zaujmou na první pohled svým kabelem, který je vyveden rovnou ve dvou barvách- černé a bílé. Kabel je stejně jako celá sluchátka dílensky velmi kvalitně zpracován. Nikde nejsou žádné netěsnosti a vše přiléhá k ostatním částem. Bose samotný tvrdí, že kabel je vyztužen, aby sluchátka lépe odolala nástrahám běžného dne, což mohu potvrdit i já, jelikož mi připadá velmi podobně pevný a odolný jako u mých předchozích sluchátek Sennheiser CX680, které byly vyztuženy kevlarem.

Tím nejdůležitějším důvodem, proč jsem sáhl právě po IE2 byl „unikátní“ systém uchycení sluchátek StayHear. Nemyslím si, že jde o tak velké unikum, jelikož Sennheiser nabízí podobný systém s názvem EarFin u svých CX680 a CX680i. Prakticky jde o to, že sluchátka mají na svém vrcholu jakousi „ploutev“ díky které se pohodlně zapřou v uchu. Výsledkem tak je maximální komfort a praktická neexistence situace, že by vám sluchátka vypadla (což je má častá zkušenost s obyčejnými in-ear sluchátky) nebo by jste je museli upravit při delším poslechu. Mám-li obě řešení srovnat pak musím uznat primát Bose. I přesto, že na první pohled působí StayHear poněkud masivnějším dojmem oproti EarFin u CX680, tak jsem se nikdy při svých cestách vlakem z Prahy na Moravu nesetkal s nutností sluchátka vytáhnou a upravit, což se mi občas stávalo právě u Sennheiseru.

IMG_0604

Z designové hlediska si myslím, že patří sluchátka k povedenějším kouskům.  Přece jen kombinace černé a stříbrné je velmi líbivá kombinace, což mi potvrdilo i několik lidí v mém okolí. Na druhou stranu si myslím, že použité plasty mohly být v této cenové kategorii kvalitnější, čímž by nepůsobily poněkud mírně laciným dojmem.

Konstrukčně Bose vynalezl jakýsi hybrid mezi klasickým in-ear sluchátky a běžnými peckami. Sluchátka se zavádí přímo do zvukovodu, ale nepřilnou k jeho stěnám, takže plně neblokují okolní zvuky. To osobně považuju za obrovský problém se kterým se uživatel může setkat. Při cestách v hlučnějším prostřední, například v metru tak musíte mít hlasitost na maximu, aby ste dostatečně zřetelně slyšeli hudbu. Na druhou stranu z hlediska bezpečnosti chodce, je výhodou lepší přehled o dění na ulici.

bc9af2ae72611dffa5ce7d4315330ef8

Zvuk
Popsat zvuk sluchátek je v recenzi vždy složité. Každý z nás má jiný vkus a někomu vyhovuje více basů, někomu zase více výšek, jiný dbá na detail. Proto prosím berte tuto část jen jako můj osobním názor na to, jak sluchátka hrají.

K přehrávání hudby jsem používal svůj iPhone 4 s nainstalovaným iOS 5.1 a také MacBook 13“ Mid 2010 s OS X 10.7.3. Na obou přístrojích jsem využíval primárně přehrávače (tedy iPod u iPhonu a iTunes ve verzi 10.6.1). Samozřejmostí byl vypnutý ekvalizér v obou případech. Co se kvality použité hudby týče, tak jsem v drtivé většině případů poslouchal hudbu zakoupenou v iTunes Store (tedy AAC o bitrate 256kbps), jen v několika málo případech jsem sáhl o CD Ripu, která mám v totožné kvalitě jako hudbu z iTunes. Ale teď již k samotnému testování.

Na rozdíl od většiny běžně dostupných in-ear sluchátek jsou IE2 tří-měničová sluchátka a tudíž by měla disponovat kvalitnějším zvukovým podáním. I přesto si však myslím, že u některých písní by mohla podat mnohem lepší výkon.

Sluchátka vynikají především v hloubkách, které jsou příjemně plné a díky tomu tak hudba dostává „jiný, více plastičtější“ rozměr, což má na svědomí právě jejich tří-měničová konstrukce, díky které vynikají zejména u poslechu Popu. V podobném duchu se nesou i střední hloubky, které by možná mohly být trochu výraznější. Naproti tomu výšky mi občas přišly až extrémně ostré a dráždivé, což se odvíjí především od zvolené skladby. Co se detailu týká, tak Bose odvedl velký kus práce. To jak detailně reprodukují jsem postřehl u písni Naïve, kterou nazpívala na živo Lily Allen v BBC Radio 1. Je slyšitelný doslova každý nádech zpěvačky, každý přechod trsátka po strunách tak, že občas nabudete pocitu přítomnosti ve studiu.

V podobném nadšení jsem poslouchal i Jennifer Hudson a její album I Remember Me, kde sluchátka dala naplno vyniknout síle hlasu, kterým zpěvačka disponuje, aniž by nějakým způsobem byl narušen silnými basy. Trochu znepokojení se dostavilo při poslechu posledního alba první americké Superstar Kelly Clarkson Stronger. U některých písní, jmenovitě What Doesn’t Kill You a I Forgive You, sluchátka nebyla schopná plně interpretovat veškeré tony, které znějí v refrénu a dočkal jsem se jen jakési změti zvuků. Naštěstí, jsem se s tímto nešvarem již u žádného jiného interpreta nesetkal.

Pokud jste milovníky starých chansonů Edith Piaf, tak vám IE2 rozhodně nemůžu doporučit,  jelikož si neumí pořádně poradit s písněmi staršího data. U Edith šlo upřímně o doslova vraždící zážitek, jelikož namísto zpěvu bylo slyšitelné zejména praskání a šum, který vám po pár minutách přivodí bolesti hlavy.

Úmyslně jsem sluchátka porovnával s dalšími in-eary co vlastním. Šlo tedy o již výše zmiňované Sennheiser CX680 a Monster HearBeats by Lady Gaga. Pokud je tedy mám srovnat s IE2, tak nejhůře hrají HeartBeats, které jsou na můj vkus až extrémně přebasované, čímž zabíjí střední tóny a výšky. Porovnat CX680 a IE2 je již poněkud těžší úkol. Oba modely  podávají velmi kvalitní výkony, nicméně si myslím, že CX680 jsou zvukově o něco kvalitnější než Bose. Nemají sice takový důraz na detail a tak mohutné basy, ale zase jsem se u nich nedočkal jakési „náladovosti“ když jsem přepínal mezi různými žánry.

000000000000047502-main_

Resumé:

 Bose na těchto sluchátkách odvedl dobrou práci, ale pořád je na můj vkus ještě co pilovat. Na druhou stranu pokud vám jde především o komfort během poslechu a jste ochotni utratit 2599 Kč dostanete stylová sluchátka, která nabízí nadprůměrně kvalitní zvuk, který si vychutnáte zejména v klidu domova, kde vás bude rušit minimum okolního hluku. Pokud se pro Bose opravdu rozhodnete tak zároveň dodám jednu radu. Dávejte si dobrý pozor, kde sluchátka kupujete, Bose totiž patří k firmám, které se potýkají s existencí spousty nekvalitních replik. Sluchátka Bose TriPort In-Ear 2 si můžete zakoupit na hi-fi obchodě svetsluchatek.cz.

Dnes nejčtenější

.